Evropské dilema: Stejná značka, různá složení. Evropský parlament souhlasí s koncem dvojí kvality potravin

Problémem dvojí kvality potravin se na svém čtvrtečním plenárním zasedání zabýval Evropský parlament. Zprávu europoslancům předložil Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Tomu vadí, že stejné produkty mají v rámci jednotného trhu různá složení. Dochází tak ke klamání spotřebitelů. Rozdíly ve složení srovnatelných výrobků by navíc mohly v dlouhodobém horizontu představovat riziko pro zdraví spotřebitelů, a to zejména u dětí a těch, kteří trpí stravovacími či zažívacími potížemi. Parlament s předkládaným návrhem souhlasil.

Dvojí kvalita potravin je tématem, které trápí především země střední a východní Evropy. Ty upozorňují především na fakt, že potraviny mají na Východě horší složení než potraviny na Západě. Netýká se to jenom sladkých limonád, které jsou ve starých státech EU slazené cukrem, zatímco na východě levnějším glukózo-fruktózovým sirupem, ale taky masných výrobků, konzerv nebo sladkostí.

Za pravdu předkladatelům zprávy dávají i výsledky nezávislých testů a průzkumů, které prokázaly, že mezi výrobky propagovanými a distribuovanými na jednotném trhu pod stejnou značkou a ve stejném balení existují různě závažné rozdíly. „Tyto praktiky mi nepřijdou férové pro evropské spotřebitele. Myslím si, že v rámci jednotného trhu by měli spotřebitelé za své peníze dostat stejně kvalitní produkty,“ říká místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

Sám Telička se v problematice angažoval a podařilo se mu do předkládané zprávy dostat i návrh, aby výrobky, které mají ve všech členských státech stejný obsah a stejnou jakost, byly označeny jasně rozpoznatelným logem na obale. „V budoucnu by tak již neměly existovat rozdíly ve dvojí kvalitě nebo hmotnosti potravin. Pokud nějaké rozdíly zůstanou, měl by být spotřebitel před koupí dobře informovaný,“ okomentoval Telička.

Evropský parlament taktéž odmítl tvrzení některých výrobců, že změny ve složení či kvalitě jsou prováděny proto, aby ceny odpovídaly očekáváním spotřebitelů. Výrobci již taky nebudou moci argumentovat tím, že složení přizpůsobují lokálním zvyklostem spotřebitelů. „V České republice často upadáme do skepse, že v EU nic nezmůžeme a že v evropské politice hrajeme druhé housle. Tento případ jasně ukazuje, že pokud je vůle věci měnit, tak to jde i na celoevropské úrovni," dodal závěrem Telička.  

Sdílet