Kdyby bylo Maďarsko v roli přistupující země dnes, pravděpodobně by kvůli neplnění kritérií k EU nepřistoupilo

Jednání o ruských sankcích na Hradě, řízení s Maďarskem i možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. To byla témata čtvrtečního pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, o nichž hovořil místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. 

Je dobře, že bude Česká republika dál podporovat protiruské sankce? Ptala se Pavla Teličky moderátorka v souvislosti s výsledky schůzky nejvyšších ústavních činitelů na Hradě. “Jednoznačně ano, protože se jedná o společnou unijní pozici, na jejímž vytvoření a schválení jsme se podíleli,” odpovídal místopředseda Evropského parlamentu, “důvody, kvůli kterým byly sankce přijaty, nadále přetrvávají. Navíc jsou účinné, což dokazují i časté komentáře z Moskvy.” Telička však upozornil na to, že se jedná o sankce, které jsou cílené na konkrétní subjekty a na konkrétní osoby. Rusko tedy nezasahují plošně, jak je mnohdy chybě interpretováno. 

“Sankce postihují osoby, které nesou konkrétní odpovědnost a nelze do budoucna vyloučit, že by mohly být rozšířeny i na další osoby, pokud dospějeme k závěru, že nesou zodpovědnost za činy, které jsou v rozporu s mezinárodněprávními normami, případně s něčím obdobně závažným,” dodal Telička, který nevylučuje ani to, že by mohlo být Rusko v budoucnu ochotné k určitým ústupkům a kompromisům, pak by mohly důvody k sankcím pominout. “Sankce by měly být platné a účinné do té doby, dokud trvají skutečnosti, které k nim vedou. Ale jsem realistou a vím, že i v některých dalších členských státech začínají sílit hlasy po jejich uvolnění. Z mého pohledu důvody stále trvají,” řekl. 

Telička probíral také situaci kolem hlasování Evropského parlamentu o Maďarsku. Většina europoslanců včetně něho hlasovala pro zahájení řízení s Budapeští kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Telička uvedl, že měl k předkládané zprávě několik výhrad, nicméně se při svém hlasování řídil i svou osobní zkušeností. “I když bych oddělil problematické body, tak zpráva reflektuje něco, co víme již několik let. Není to situace nová, je to něco, na co jsme dlouhodobě upozorňováni již několik let nejrůznějšími maďarskými subjekty. A to nejen opozičními politiky, ale také občany, podnikateli, zahraničními subjekty i nevládním sektorem,” vysvětlil Telička, “a vůbec nešlo jen o nevládní organizace zabývající se uprchlíky.”

Maďarsko stejně jako Česká republika a další země vstoupilo do EU za určitých podmínek. To, co v něm vidíme dnes, není podle Teličky slučitelné s některými z těchto kritérií. “Kdyby bylo Maďarsko v situaci přistupující země dnes, tak by pravděpodobně nevstoupilo,” sdělil, “jen podotýkám, že v tuto chvíli vedeme jednání o přistoupení. A jakou potom máme argumentaci? Jak máme postupovat ve vztahu k Turecku a Srbsku, když po nich budeme chtít něco, co Maďarsko nedodržuje? Museli bychom snížit kritéria, čímž bychom zaplavovali EU problémy, které by dříve nebo později dopadly na EU a její občany.” 

Během rozhovoru došla řeč také na možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše, kterým se začal zabývat výbor pro rozpočtovou kontrolu. “Narážíte pravděpodobně na to, že jsme před pár měsíci přijali legislativu, která podle interpretace mnohých, včetně mé vlastní, dostává pana premiéra do situace, kterou bude muset začít řešit,” vysvětlil Telička, “já do toho nemohu a ani nechci vstupovat, jelikož nejsem členem daného výboru. Z mého pohledu jde však o podstatnou věc, o to zásadnější, že jsme prakticky na počátku jednání o takzvané střednědobé finanční perspektivě, finančním rámci, do kterého jsou zabaleny roční rozpočty, které jsou zcela zásadní i pro Českou republiku. A já se obávám, že pokud nebude tento problém vysvětlen, tak může být naše vyjednávací pozice oslabena.” 

Celý záznam rozhovoru naleznete zde. 

Sdílet