Neměli bychom se spokojit s pouhým hodnocením situace. Měli bychom zjistit, co můžeme udělat, abychom ji změnili, řekl Telička během setkání se zástupci kubánské občanské společnosti

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se v úterý 9. října sešel se zástupci kubánské občanské společnosti, aby společně diskutovali o současné situaci ohledně dodržování lidských práv na Kubě i o obavách týkajících se plánované ústavní reformy.

Úterního neformálního setkání se zúčastnili kubánští aktivisté, mezi nimiž nechyběl ani Alejandro González Raga, výkonný ředitel organizace Cuban Observatory for Human Rights a dřívější politický vězeň, který byl zajat během takzvaného Kubánského černého jara, jak je označován zákrok z roku 2003, během něhož bylo uvězněno 75 disidentů, z toho téměř třicítka novinářů. Do bruselského sídla Evropského parlamentu dorazily rovněž Elena Larrinaga a Bertha Bueno z kubánské opoziční síly Ladies in White, kterou založily v roce 2003 ženy a další ženské příbuzné vězněných aktivistů. Sestavu doplnili Gerardo Martinez Solana, Dagoberto Valdes a Yaxys Cires.

„Situace na Kubě není ničím novým. Je to něco, co se řeší již dlouhou dobu. A i já jsem se podobných debat účastnil ještě předtím, než jsem se stal vůbec poslancem Evropského parlamentu. Organizoval, spoluorganizoval a hovořil jsem na akcích, které se touto záležitostí zabývají. Ale výsledky jsou pořád stejné,“ řekl během setkání Pavel Telička, „přestože nemá Evropský parlament kompetence, co se týče zahraniční politiky, má k dispozici určité nástroje. A je skutečně nejvyšší čas, abychom je využívali k vyvíjení tlaku směrem k tomu, aby EU nevyprodávala své principy a hodnoty.“

Telička tím narážel na fakt, že by mělo hrát při spolupráci s Kubou prim právě dodržování základních lidských práv spíše než obchodní a ekonomické aspekty spolupráce, která byla stanovena Dohodou o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou. Bruselské setkání se zástupci kubánské občanské společnosti se konalo právě v kontextu prvního dialogu o lidských právech mezi EU a Kubou po podepsání této dohody. „Neměli bychom se spokojit s pouhým posuzováním a hodnocením situace. Spíše bychom se měli podívat na to, co můžeme společně udělat, abychom ji mohli nějakým způsobem ovlivnit. Měli bychom si stanovit jeden nebo dva základní a realistické cíle,“ vysvětlil Telička.

Během setkání došla řeč také na plánovanou ústavní reformu. Stávající kubánská ústava pochází z roku 1976 a byla reformována již dvakrát. V současné době je znám návrh současné reformy, který si mají kubánští občané odsouhlasit v únorovém referendu. „Vzhledem k tomu, že v zemi nefungují svobodné a demokratické volby, lze dost pochybovat o tom, že budou výsledky tohoto referenda legitimní,“ reagoval místopředseda Evropského parlamentu. Reforma má přitom přinést důležité změny. Kromě těch pozitivnějších aspektů, jako je uznání soukromého vlastnictví či legalizace homosexuálních manželství, také silně znepokojující fakt, že by se po jejím schválení stala komunistická strana jedinou legální politickou silou na ostrově.

Zástupci kubánské občanské společnosti během debaty upozornili také na politiku vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federici Mogherini, která na sebe ve vztahu ke Kubě upozornila několika kontroverzními výroky. „Stydím se za to, že místopředsedkyně Mogherini označuje kubánské autority za své přátele, ačkoliv to nedělá jen ona sama,“ řekl Telička, který v minulosti kritizoval i další z výroků, kdy Mogherini prohlásila, že by se kubánské autority mohly podílet na rozvoji dialogu mezi vládou a opozicí ve Venezuele a hrát tak pozitivní roli. „Tento výrok je neakceptovatelný a rozhodně ho nesdílím. Kuba hraje ve Venezuele skutečně svou roli, ale roli nepřijatelnou. Roli podporující diktátorský režim. A neštítí se při tom používat ani své agenty a vojenské subjekty,“ vyjádřil se Telička.

 

 

Sdílet