Europoslanci na plenárním zasedání debatovali o dopadech amerických sankcí na evropské firmy

Spojené státy minulý týden jednostranně obnovily všechny sankce vůči Íránu, které byly zrušeny v rámci podpisu íránské jaderné dohody. Francie, Německo a Spojené království naopak vydaly prohlášení, že tento krok současné americké administrativy vnímají s velkým politováním. Evropský parlament se proto na svém listopadovém plenárním zasedání zabýval dopadem amerických sankcí na evropské firmy a společnosti, které působí na íránském trhu. 

Plošné obchodní restrikce cílí především na ropný průmysl, bankovnictví a dopravní sektor. Evropská unie však zachování legálního obchodu s Íránem podporuje a rozhodla se i přes unilaterní kroky USA íránskou jadernou dohodu udržet v platnosti. Evropská unie proto začala ve spolupráci s Teheránem pracovat na alternativním finančním mechanismu, který by umožnil evropským firmám dále legálně obchodovat s Íránem i přes zavedené sankce. Donald Trump totiž před tím pohrozil, že ty evropské firmy, které budou embargo porušovat a s Teheránem i přes zákaz obchodovat, nebudou smět obchodovat se Spojenými státy. Embargo by se tak rozšířilo nejen na íránské firmy, ale negativně by dopadly i na ty evropské. Reálně by tak mohlo dojít k situaci, kdy firma prodávající evropské výrobky do Íránu nebude moci obchodovat s americkými firmami a dovážet své zboží do USA.

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky je vzniklá situace nepříjemná a vyžaduje si multilaterální jednání. Zároveň však upozorňuje, že by Evropská unie měla využít své pozice a vést aktivní dialog a trvat na dodržování lidských práv v Íránu. „Vztah mezi EU a Íránem bude úspěšný pouze v případě, když Teherán bude sám aktivně podnikat kroky k tomu, aby se situace v oblasti lidských práv zlepšila. Zatím se tak bohužel neděje,“ řekl k situaci Telička.

Jak pro americkou, tak i pro evropskou stranu íránská jaderná dohoda představuje citlivé téma. Evropská unie chce zabránit tomu, aby se z íránské jaderné dohody nestal cár papíru. V takovém případě by Západ ztratil veškerou kontrolu nad íránským jaderným programem.  Zároveň se Brusel nechce dostat do zajetí americké administrativy. Spojené státy svým postojem vyjadřují podporu svému spojenci na Arabském poloostrově. Zejména Saudská Arábie se přetahuje o dominanci v tomto prostoru právě s Teheránem.

Podle Teličky je situace geopoliticky nesmírně složitá a je potřeba ji řešit komplexně. „Kancléřka Merkelová tento týden ve svém projevu o budoucnosti Unie zdůraznila mj. potřebu vystupovat jednotně. Já bych jen dodal, že je potřeba uchovat jednotu nejen mezi členy Evropské unie, ale taky mezi našimi spojenci. Pokud má Evropa skutečně prosadit své strategické zájmy v tomto regionu, a to nejen hospodářské ale i lidskoprávní, musí kooperovat s našimi euroatlantickými spojenci,“ doplnil Telička a dodal, že společný postup USA a EU by mohl donutit Teherán k tomu, aby vláda přestala potírat politické oponenty, opozici včetně novinářů a lidskoprávních aktivistů.

„Jenom tak se Írán může stát stabilním a důvěryhodným partnerem EU v tomto neklidném regionu,“ pronesl závěrem Telička. Podle místopředsedy Evropského parlamentu by neměla EU slevovat ze svých požadavků a hodnot za příslib možného přístupu na uzavřený íránský trh a už vůbec mi Evropa neměla riskovat obchodní válku s USA.

Sdílet