O Evropě mezi knihami: Telička debatoval v Táboře o výzvách a budoucnosti EU

Kam kráčíš EU? Takový nese název táborská debatní série, kterou v pondělí 19. listopadu zahájil místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. V příjemné literární kavárně Jednota hovořil nejen o současných výzvách Unie, ale rovněž o jejím budoucím vývoji, digitálním trhu či sankcích proti Rusku.

První část debaty se zaměřila na dobu vstupování do EU, na vyjednané výjimky pro Českou republiku i na to, jak vypadá jeden běžný den poslance Evropského parlamentu. „Nejde jen o to, jak dlouhou dobu tráví člověk v Evropském parlamentu, ale jakou práci dělá a co za ním zůstává,“ řekl Telička, „je ale podstatné si říci, jaké kompetence Evropský parlament vlastně má. Mezi europoslanci někdy bodují i témata, s nimiž skutečně nemohou nic dělat, protože na ně nemají sebemenší vliv.“ Jako příklad uvedl kauzu kolem rodiny Michalákových v Norsku.

Telička upozornil zároveň na to, že i kompetence v otázce migrace leží stále především ještě u členských států. „Samozřejmě je ale jednodušší říci – jo, ale za to může EU, ta to neřeší,“ vysvětlil, „my jsme v Evropském parlamentu projednali konkrétní reformní kroky v rovině legislativní. A můžeme klidně diskutovat o tom, jestli je to to nejlepší, co mohlo být. Ale jednalo se o určitý kompromis. Ale ty návrhy jsou zablokovány v Radě. A kdo sedí v Radě? Ministři, premiéři a prezidenti členských států. A pak ti ministři, premiéři a prezidenti přijdou s tím, že to Brusel neřeší.“

Během debaty přiblížil Telička také rozdělení frakcí a upozornil, že se k jednotlivým tématům vytvářejí na evropské úrovni různé aliance zemí. „V Česku často slyšíme o Visegradské čtyřce. To je ale tragédie. Když se podíváme třeba na oblast zemědělství, tak co má společného to české s polským? Moc toho nebude,“ zdůraznil místopředseda Evropského parlamentu, podle něhož je situace v Česku sice složitá, nicméně je pořád daleko od toho, co se děje v Polsku nebo v Maďarsku. „Tyto země, které mají počínáním svých nejvyšších politiků svou váhu v EU částečně omezenou, mají být našimi největšími ‚kámoši‘? Tím samozřejmě naše váha také neroste, ale naopak klesá,“ dodal Telička.

Největší diskuzi pak vyvolalo téma současných výzev EU. V rámci něho hovořil Telička nejen o brexitu a migraci, ale také o kybernetické bezpečnosti, evropské armádě i o Rusku. Telička upozornil na to, že nyní ještě není vůbec jasné, jakým způsobem budou vztahy mezi EU a Velkou Británií nastavené. Čím tvrdší však brexit bude, tím budou horší jeho dopady. Již v tuto chvíli jsou totiž dopady brexitu markantní.

V debatě o bezpečnosti EU se stočila řeč zpět k migraci. „My v současné době migrační krizi nečelíme. Ta čísla jsou mnohem nižší, než bývala dříve. K nějakým dílčím výsledkům se došlo, ale bez reformy Dublinské úmluvy se stejně neobejdeme. Kdyby teď znovu propukla migrační krize, třeba z důvodu klimatických změn, tak na to nejsme připraveni a budeme mít značný problém tomu čelit,“ vysvětlil Telička, který zároveň dodal, že se může jednat o různá řešení této reformy, nejen o to, co prošlo Evropským parlamentem. I on sám má totiž s nějakými ustanoveními problém.

A jaká země je pro Evropskou unii nyní skutečnou hrozbou? Podle Teličky je to Rusko, a to zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti a dezinformací. Ohledně sankcí má tak jednoznačný názor. „Jsem zastáncem sankcí a nesouhlasím s prezidentem Zemanem a premiérem Babišem, že nefungují,“ odpověděl, „kdekoliv jsem, tak se ruští představitelé vůči sankcím vymezují. Teď naposledy na summitu G20, kde měl první místopředseda státní dumy projev jako z období studené války. A nitkou, která se táhla celým projevem, bylo právě zrušení sankcí. Kdyby byly tyto sankce tak neefektivní, tak by přece neměli potřebu je při každém jednání předhazovat. Takže já jsem přesvědčený, že fungují, a stále mají smysl.“

Sdílet