V oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky je EU nejednotná, a tudíž slabá. Přispívají k tomu i čeští politici, řekl Telička během debaty v Jihlavě

Konflikt na Krymu, ruské sankce, brexit i migrace. O tom debatoval v pátek 30. listopadu v Jihlavě místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička spolu s novým senátorem Pavlem Fischerem.

Po debatě v Táboře vyjel Pavel Telička opět do krajů. Tentokrát se zastavil v Jihlavě, kde diskutoval nejen s veřejností, ale také se senátorem Pavlem Fischerem. Probíraly se aktuální události, největší evropské výzvy i současná témata, která se řeší na evropské úrovni.

Hned zpočátku se řeč stočila k událostem v Kerčském průlivu, v němž nedovolily ruské pohraniční síly projet třem lodím ukrajinského námořnictva pod novým mostem, který propojil Rusko s anektovaným Krymem. Došlo nejen ke škodě na lodích, ale i k několika zraněním. „Je to rozhodně akt, který je v rozporu s mezinárodním právem. Jako takový ho musíme hodnotit a nemůžeme ho tolerovat,“ reagoval Telička, „jsem daleko od toho, abych bez detailních znalostí komentoval, jestli byl postup ukrajinských lodí zcela optimální. Ani to by ale neměnilo nic na tom, že má průliv zůstat volný.“

Měla by EU na tuto situaci reagovat a dotýká se jí to nějakým způsobem? Ptal se debatujících moderátor. „Bohužel musím konstatovat, že v tomto smyslu nelze EU vnímat jako nějaký homogenní a vnitřně koherentní celek. Názory jednotlivých členských států se liší, a to podle toho, jaká je jejich míra tolerance, znalostí, zkušeností a jaké zájmy jednotlivé členské státy mají,“ vysvětlil Telička, který zároveň dodal, že je EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky především ve vztahu k některým zemím včetně Ruska spíše nejednotná, a tudíž slabá.

Co se týče sankcí proti Rusku, Telička je přesvědčený, že fungují. „Soudím tak na základě dvou faktorů. Prvním je fakt, že ruští představitelé na různých politických úrovních někdy až propagandisticky vyzývají k jejich zrušení. Kdyby nefungovaly, přece by se jimi tolik netrápili,“ vysvětlil, „druhým momentem je fakt, že až do situace v Kerčském průlivu jsme nebyli svědky nějaké výraznější akce ze strany Ruska, která by byla v rozporu s mezinárodním právem.“ Proto Telička v souvislosti s událostí v průlivu vyzval spolu s desítkami dalších europoslanců k dalším sankcím proti Rusku. A to k sankcím cíleným na konkrétní ruské subjekty, nikoli proti Rusku plošně.

Během debaty se řeč stočila také k tomu, zda může Evropská unie reagovat efektivně, protože obvykle trvá přijmout nějaké stanovisko poměrně dlouhou dobu. „Kritizujeme unii, že je neakceschopná a neefektivní. Musíme si položit otázku, jestli bychom byli ochotní dát EU možnost, aby efektivní byla. Jsme připraveni na diskuzi, že bychom dokázali rozšířit oblasti, v nichž by se rozhodovalo kvalifikovanou většinou?“ ptal se Telička. Jednání lze totiž svolat ze dne na den. Problém pak nastává v momentě, kdy do toho nějaká země hází vidle. A vy se pak nemůžete dohodnout. „Hrozně rádi se navážíme do té Unie, jak je neefektivní. Ale paradoxem je, že mnoho návrhů je zablokováno v Radě, tedy mezi členskými státy,“ dodal Telička.

Přítomní debatovali rovněž o největších tématech, které nyní EU řeší. Mezi ně řadí Telička jednání o novém víceletém rozpočtu, otázku evropský voleb a toho, jak se po nich změní půdorys Evropského parlamentu, i vysoce politicky citlivé téma brexitu. Může si ještě Velká Británie rozchod z EU rozmyslet? „To si nemyslím, protože tam nevidím žádnou osobnost, která by jasně řekla, že chce v EU zůstat a šla za tím. Není tam nikdo, kdo by měl takovou politickou odvahu,“ odpověděl Telička. V následné diskuzi s přítomnými pak dominovala témata migrace, postavení České republiky v rámci EU i sociální otázky, jako jsou důstojné důchody.  

Sdílet