Jsou další státy připraveny na vstup do EU? Evropský parlament probíral situaci v zemích západního Balkánu

Poslanci Evropského parlamentu věnovali část svého listopadového plenárního zasedání v Bruselu zprávám Výboru pro zahraniční věci k zemím západního Balkánu. Jednali tak o stavu šesti států, potenciálních kandidátů na členství v Evropské unii. Chybělo projednávání situace v Bosně a Hercegovině, a to kvůli pokračujícímu procesu utváření vlády.

„Státy západního Balkánu mají nyní příležitost dostat se blíže ke svému členství v EU, a to i díky Přesvědčivé perspektivě rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu, kterou vydala Komise v únoru tohoto roku. V ní píše, že je EU nakloněna možnosti přistoupení dalších zemí, pokud splní nutná kritéria,“ vysvětlil místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, „aby se tak mohlo stát, musí ale dokázat, že to s reformami, které je nutné pro vstup uskutečnit, myslí vážně.“

V současné době však není ještě žádný z kandidátů připravený. Nejdále v jednáních je Černá Hora, přístupová jednání byla zahájena i se Srbskem. Komise je přichystánazačít tato jednání i s Albánií a Makedonií. Dalšími kandidáty mohou být Kosovo i Bosna a Hercegovina. Rezoluce, které schválil Evropský parlament ve čtvrtek 29. listopadu, monitorují pokroky, stávající i nové problematické body a případná zhoršení. Přináší mnohá doporučení a přibližují nutnosti, s nimiž se budou muset západobalkánské země vypořádat, aby se dostaly blíže k členství v EU. Mohou tedy sloužit i jako jakési vodítko k tomu, co musí zlepšit, odstranit a reformovat.

Přestože všechny země západního Balkánu ušly od devadesátých let dlouhou cestu a dokázaly se vypořádat s odkazem válečných konfliktů, kritéria pro vstup stále nesplňují. Jednou ze základních oblastí, které je zapotřebí zlepšit, jsou trvající bilaterální konflikty. Proto Evropský parlament ocenil nejen Srbsko za to, že neustále usiluje o konstruktivní dvoustranné vztahy s dalšími zeměmi a se sousedními členskými státy a uvítal jeho aktivní přístup k procesu normalizace vztahů s Kosovem.

Dodnes má však západní Balkán problém s organizovaným zločinem a korupcí. Europoslanci tak mimo jiné ocenili pokrok, kterého dosáhla Černá Hora v oblasti posílení kapacity antikorupčního úřadu, pokud jde o vyšetřování financování kampaní. Upozornili ale zároveň, že je rovněž nutné zlepšit důvěru v tento antikorupční úřad a posílit jeho pověst. Znepokojení jsou ale zároveň narůstajícím počtem případů násilí a vražd spojených s organizovanou trestnou činností, které mají negativní dopad na každodenní život obyčejných občanů. S politováním pak konstatovali, že i v Kosově a dalších západobalkánských zemích stále dochází k obchodu s drogami, se zbraněmi a lidmi i ke kybernetické kriminalitě.

Poslanci jsou znepokojení rovněž situací médií v těchto státech. Vyzývají proto k tomu, aby autority důsledně a veřejně odsuzovaly veškeré formy zastrašování novinářů a zdržely se zasahování do činnosti sdělovacích prostředků a žurnalistů. Zdůrazňují, že musí být zajištěna redakční nezávislost, finanční udržitelnost a nezávislost veřejnoprávního vysílání a transparentnost soukromého vlastnictví médií. Rovněž vyjádřili znepokojení nad nárůstem případů vyhrožování novinářů a útoků na ně. Vlády by měly zajistit, aby byli před podobným jednání novináři při výkonu své profese chráněni.

„Země západního Balkánu mají rovněž stále problémy s dodržováním lidských práv a základních svobod,“ vysvětlil Telička, právě zlepšení dodržování základních lidských práv by se mělo stát jednou z priorit. Ať už se jedná o rovnost mezi muži a ženami, ochranu dětí a pracujících či diskriminaci etnických i jazykových menšin či osob z komunity LGBT. Samozřejmě je zapotřebí zlepšit situaci ohledně svobody projevu a sdělovacích prostředků. Novináři a nezávislá žurnalistika jsou důležitou součástí demokratické společnosti.“

Samozřejmě, že před sebou mají země západního Balkánu ještě poměrně dlouhou cestu. Důležité reformy musí proběhnout především ve třech základních oblastech. Musí dojít k posílení role právního státu, ke zvýšení konkurenceschopnosti a k ukončení přetrvávajících bilaterálních konfliktů. Tyto státy také výrazně zaostávají v dopravní infrastruktuře. „Pozitivní je, že v některých oblastech vidíme poměrně výrazné posuny správným směrem,“ dodal Telička, „bohužel se k nám dostávají i nějaké smíšené signály a jak můžeme vyčíst z rezolucí, v některých oblastech postupují země jen velmi pomalu.“

 

 

Sdílet