Tvrdý brexit by mohl ohrozit až 40 tisíc pracovních míst v Česku. Stále věřím, že dohoda britským parlamentem může projít, říká Telička

S tím, jak se blíží odchod Velké Británie z Evropské unie, roste i nejistota mezi politickými lídry, občany i zástupci firem. Británie by měla definitivně z EU vystoupit tento rok 29. března, stále však není jasné, jak odchod nakonec bude vypadat. Na stole je sice vyjednaná dohoda, která by měla budoucí vztahy upravovat, ta však zatím nemá v britském parlamentu dostatečnou politickou podporu. O osudu dohody nakonec britští poslanci rozhodnou 21. ledna. 

Nejisté přešlapování na místě. Těmito slovy by se dala charakterizovat aktuální situace, do které se Velká Británie dostala. Premiérka Theresa Mayová stále věří, že poslanci schválí její návrh dohody o podmínkách vystoupení země z EU. Dohodu však již odmítla podpořit opoziční Labouristická strana, Skotští nacionalisté i Severoirští unionisté. Proti dohodě se bouří i řada konzervativních poslanců. I proto se Británie koncem minulého roku začala chystat na variantu tvrdého brexitu.

„Pro mě je vzniklá situace politická katastrofa od samého počátku,“ okomentoval situaci místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a odmítl názory euroskeptiků, kteří se domnívají, že za vzniklou situaci může Unie. „Pokud chceme zjistit příčinu brexitu, tak nemůžeme opomenout jeden základní fakt a to, že ex-premiér David Cameron využil referenda pro vlastní politickou kampaň a zároveň tím řešil rozkol ve vlastní straně. Věřil, že to dopadne dobře, čímž se však o brexit sám přičinil, byť během kampaně podporoval setrvání země v EU,“ vysvětlil Telička.

Před Británii tak leží řada úkolů, které se s odchodem pojí. Situaci navíc komplikuje i fakt, že britská společnost není v otázce podoby budoucích vztahů mezi Británii a EU jednotná. Řada poslanců by si navíc přála, aby země od brexitu upustila a zůstala dál členem osmadvacítky.  „Situace je taková, že Británie může odejít bez dohody, na základě dojednané dohody, může odchod odložit nebo celý proces zastavit,“ dodal Telička. Pokud by se Mayová skutečně rozhodla proces zastavit, zůstala by Británie dál členem Unie za stávajících podmínek.

Toto rozhodnutí by se však neobešlo bez dalších nutných změn. Volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v první polovině tohoto roku již s členstvím Britů nepočítají. Část ze 73 „britských křesel“ se tak rozdělilo mezi ostatní členské státy a část úplně zrušila.

Setrvání v Unii je však nejméně pravděpodobná varianta a premiérka Mayová tento argument používá proto, aby získala hlasy pro svou dohodu od těch konzervativních poslanců, kteří preferují odchod bez jakékoliv dohody,“ doplnil Telička. Podle Teličky je stále šance, že některé britské hlavy „vychladnou “ a dohoda nakonec britským parlamentem projde. Na další vstřícné kroky ze strany EU se však britská premiérka nemůže spoléhat, to už by pravděpodobnější bylo opakované hlasování v britském parlamentu.

„Pokud ukončíte jednání dohodou, tak předpokládám, že jste s výsledkem srozuměni a spokojeni. Nevidím proto prostor pro další ústupky a změny, kdo by ostatně zaručil, že by nepřišly další požadavky,“ řekl Telička. Dodal také, že každý ústupek může být na úkor evropských občanů a podniků, a to jen proto, že v Británii se dostali do další politické a vnitrostranické krize.

Podle Teličky tak nastalá situace ukazuje, že Britové nebyli na vzniklou situaci připraveni. „Za mnou nechodí jen zástupci Unie, ale také zástupci evropských, amerických firem, ale i britských firem. Snažíme se situaci řešit. Dáváme britské straně podklady včetně našich stanovisek ke konkrétním věcem, ale mám pocit, že britští zástupci často nevědí, co chtějí, nebo zdali pro danou věc mají doma politickou podporu,“ okomentoval závěrem Telička. 

Sdílet