Hrozby pro naši bezpečnost nezačínají a nekončí u mobilů značky Huawei. Daleko rizikovější se jeví zapojení firmy do budování 5G sítí, myslí si Telička

Již dlouho žádná firma nepřitáhla na sebe tolik pozornosti jako firma Huawei. Nadnárodní telekomunikační a hardwarová společnost dodává služby a infrastrukturu pro telekomunikační společnosti, mobilní operátory, pro soukromý i veřejný sektor. Huawei je sice soukromá firma, za jejím vznikem však stojí čínsky vládní kapitál. A právě tento aspekt společně s dalšími závazky společnosti vůči vládě zneklidňuje zpravodajské služby po celém světě. Čínské zákony totiž vyžadují po soukromých společnostech součinnost při zpravodajských aktivitách. To je jeden z důvodů, proč na tuto firmu závěrem minulého roku ukázal i Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB).

Ten nezvykle avšak zcela správně veřejně upozornil na možné problematické aspekty firem Huawei a ZET. NÚKIB ve zprávě mj. poukazuje na fakt, že obě firmy jsou povinny v případě potřeby podrobit své aktivity zájmům Čínské lidové republiky. To ve zkratce znamená, že všechny důvěrné informace by se mohly snadno a rychle dostat na stůl zpravodajcům z Odboru pro mezinárodní styky Komunistické strany Číny. Jde o důležitý úřad, který svou činností a působením spadá přímo pod komunistický ústřední výbor.

Byť jednotlivé scénáře v zprávě úřadu NÚKIB mají pouze pravděpodobností charakter, nelze vyloučit, že by k takové situaci mohlo jednou dojít nebo případně již dochází. Nebylo by to první zneužití informační infrastruktury firmou Huawei a ZTE pro zpravodajské účely. Důvěryhodností firmy otřásl skandál z posledních let, kdy vyšlo najevo, že čínské úřady aktivně odposlouchávaly sídlo Africké unie v etiopském hlavním městě Abdis Abedu. Hlavní administrativní budova, ve které Africká unie sídlí byla darem Číny africkým státům. Informační a telekomunikační infrastrukturu dodala právě firma Huawei. Ta měla také bezpečnost na starost. Po několika letech standardního fungování se však ukázalo, že veškerá data z budovy každý den putovala na neznámé servery v Číně.

„I proto budování mobilních a počítačových sítí včetně dodávek klíčových technologií firmou Huawei, představuje pro naši bezpečnost hrozbu, na kterou již léta upozorňuje řada státních institucí i bezpečnostních analytiků. Například Bezpečnostní informační služba (BIS) na sílící čínskou špionáž české orgány a vládní politiky upozorňuje od roku 2013,“  řekl Telička.

Tato prohlášení však jdou proti zájmům vlivné čínské lobby, které se postupně od roku 2013 podařilo vybudovat stabilní základnu. Různým čínským skupinám se podařilo přetáhnout řadu vlivných osob a skrze ekonomické i sociální vztahy prorůst až do nejvyšších pater české politiky.

Nepřehledné situaci nepomohlo ani stanovisko premiéra Andreje Babiše, který krátce po zveřejnění zprávy nařídil, aby se část úřadů zbavila mobilních telefonů Huawei. Následně vláda svolala Bezpeční radu státu a konstatovala, že NÚKIB není příslušný hodnotit mezinárodněpolitickou situaci ani právní prostředí v jiných státech.

Toto stanovisko je zvláštní hned ve dvou věcech. Zaprvé NÚKIB alespoň ve veřejné části zprávy nikde nezmiňuje, že problém přímo spočívá v mobilních zařízení od Huawei. Spíše varuje před aktivní účastí firem Huawei a ZTE na budovaní tuzemských bezdrátových sítí a dalších systémů, které budou tvořit části kritické infrastruktury. „S přihlédnutím na fakt, že Čína aktivně prosazuje vlastní zájmy, nelze toto varování přehlížet a už vůbec jej podceňovat. Navíc tento problém řeší i jiné státy jako například USA, Velká Británie, Austrálie. Problémy tedy nelze vnímat jako ryze české ale globální související s mocenskými ambicemi Číny, která se snaží a bude snažit změnit světové uspořádání ve vlastní prospěch,“ vysvětlil Telička.

Za další je problematické již zmíněné konstatování, že NÚKIB není příslušný hodnotit mezinárodněpolitickou situaci ani právní prostředí v jiných státech. Jenže bez hodnocení mezinárodní a vnitropolitické situace nelze vydat fundované doporučení. „Čína je specifický stát, ve kterém na rozdíl od západních států politika a soukromý byznys splývají v jedno. Pro zahraniční firmy jde stále o uzavřenou ekonomiku, s totalitární strukturou dělby moci, která je řízená komunistickou stranou. Chybou by bylo přehlížet její špionážní aktivity a mocenské ambice. Nelze proto na firmu Huawei či ZTE pohlížet stejně jako na soukromé evropské nebo americké společnosti,“ okomentoval Telička.  

Za podivnou, respektive nestandardní můžeme následně označit i schůzku premiéra Andreje Babiše s čínským velvyslancem v průhonické sokolovně. Po této schůzce se na sociálních sítích čínské ambasády objevilo prohlášení, ve kterém se konstatuje, že: „Čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování obdobných událostí, a bude účinně chránit legitimní práva a zájmy čínských firem.“

„Tato nestandardní forma sdělení jakoby ukazovala, jak na nás čínská strana pohlíží. Prohlášení navozuje dojem jako kdyby bylo Česko podřízenou provincií Číny a nikoliv suverénním, svobodným a svrchovaným státem. Není proto divu, že prohlášení čínské ambasády krátce po svém uveřejnění vyvolalo řadu negativních reakcí z řad laické i odborné veřejnosti,“ reagoval Telička.

Závěrem by nemělo zapadnou konstatování Bezpečnostní rady státu o tom, že NÚKIB bude usilovat o užší spolupráci s našimi partnery v Evropské unii v oblasti kybernetické bezpečnosti. „Právě zde platí, že Unie může být tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Vznikající unijní legislativa ke kybernetické bezpečnosti si klade primárně zvýšit schopnost a připravenost členských států reagovat na kybernetické hrozby a zlepšit spolupráci a koordinaci mezi evropskými zeměmi“ řekl Telička.  

Sdílet