I když v řadě věcí EU zaznamenává pozitivní kroky, v některých záležitostech stále neděláme to, co od nás oprávněně očekávají občané, zhodnotil Telička na plénu nejen rakouské předsednictví

Plénum Evropského parlamentu v úterý 15. ledna hodnotilo uplynulé rakouské předsednictví EU. Výsledky Rakouska přijel osobně představit kancléř Sebastian Kurz. Během debaty jménem frakce ALDE vystoupil rovněž místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, jenž upozornil i na několik problematických věcí, které v EU stále přetrvávají.

Rakousko předsedalo EU od července do prosince minulého roku. S ústředním mottem „Evropa, která chrání“ si stanovilo tři hlavní priority – bezpečnost a boj proti nelegální migraci, zajištění prosperity a konkurenceschopnosti prostřednictvím digitalizace a stabilitu v evropském sousedství. Hned z úvodu sklidil Sebastian Kurz mnoho pochval. „Nevím, jestli byste unesl ještě více gratulací, než se vám dosud dostalo. Proto jen řeknu, že si myslím, že to bylo efektivní předsednictví, které naplnilo své záměry a plány,“ řekl směrem k rakouskému kancléři Pavel Telička, který na plénu hovořil za frakci ALDE.

„Rád bych se ale na uplynulých šest měsíců podíval nejen perspektivou předsednictví, ale zaměřil bych se na to, jak si vedla EU, a to bez ohledu na to, jaká země jí předsedala,“ vysvětlil Telička. Podle něj by neměl být jediným znakem efektivnosti počet trialogů a tedy schválené legislativy, byť souhlasí, že jich během rakouského předsednictví proběhlo hodně. „Měli bychom se spíše podívat na legislativu, jakou jsme přijali, a jak přispívá k plnění našich priorit,“ uvedl místopředseda Evropského parlamentu, „kvantita jednání je samozřejmě také směrodatná, ale jde především o kvalitu. Měli bychom se ptát, jak jsou členské státy na danou legislativu připraveny, jak ji  uvádí do praxe a jakých účelných kompromisů jsme vlastně schopni.“  Tím dal Telička najevo, že nemá ani tak smysl hodnotit předsednictví ale celkovou politiku EU. Stejně tak je třeba legislativní i nelegislativní kroky hodnotit až z určitého odstupu.   

Jako příklad uvedl Telička legislativu o kybernetické bezpečnosti. Podle něj není výsledek vůbec špatný, nicméně při trialogu docházelo k určitým rozporům, na základě nichž musí konstatovat, že některé členské státy stále nezměnily způsob svého myšlení. „Pořád máme tendenci nahlížet na kybernetickou bezpečnost jako na téma, v němž mají kompetence především jednotlivé členské státy, resp. diskuse je více o kompetencích, než o podstatě problému, tedy naší bezpečnosti. My přitom budeme vždy jen tak silní, jako bude silný ten nejslabší článek EU,“ řekl během své řeči Telička, který zároveň upozornil, že i v oblasti konkurenceschopnosti v digitalizaci došlo k pokroku, nicméně například pro vývojáře mobilních aplikací je stále výhodnější převést firmu třeba do Silicon Valley, než zůstávat v EU. „I to něco napovídá o ekosystému v EU a je tu stále co zlepšovat,“ dodal.

V závěrečné části svého projevu se Telička zaměřil ještě na několik dalších záležitostí, které by bylo možné na evropské úrovni udělat lépe. Jednou z nich je vnitřní bezpečnost, včetně migrace. „Přestože rakouské předsednictví přišlo s vyváženým přístupem, v Radě je pořád zablokována celá řada návrhů, které čekají na schválení,“ vysvětlil Telička, „teď sice žádné krizi nečelíme, ale pokud by v budoucnu přišla, budeme mít významný problém.“

Pokrokem pak podle Teličky jsou jednání o finančním rámci EU. Avšak víceletý finanční rámec, jak je v současném době na stole, není podle jeho názoru realistický. „Jsem proti jakémukoliv plýtvání penězi, nicméně si musíme uvědomit, že jsou před námi nové výzvy, které je zapotřebí řešit,“ uvedl v závěru Telička, „závěrem bych tedy rád řekl, že jsme si vedli dobře, nicméně v některých záležitostech stále neděláme to, co od nás oprávněně očekávají občané.“

Sdílet