Úspěchy mandátu 2014 - 2019

Současné volební období v Evropském parlamentu se pomalu chýlí ke konci, a proto nastává ten správný čas ohlédnout se zpět za pěti velmi nabitými roky, jak pro EU, tak pro mě osobně. Poprvé v historii se rozhodl jeden z členských států opustit Evropskou unii. Prezidentem Spojených států amerických byl zvolen Donald Trump, který otevřeně zpochybnil členství své země v transatlantických strukturách. Další výzvou se stal nárůst populistických politických stran, které se začínají prosazovat na evropské politické scéně.

Pro mě osobně byl tento volební mandát mimo jiné plný intenzivní práce na různých zprávách v odlišných oblastech. Po mém zvolení poslancem Evropského parlamentu jsem se stal členem dopravního výboru, v roce 2017 jsem byl jmenovaný koordinátorem frakce ALDE v tomto výboru. Tím pádem jsem začal koordinovat práci celé frakce v dopravních záležitostech. Kromě toho jsem se stal rovněž náhradníkem ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Svou pozornost jsem ale rozhodně nezužoval jen na tyto dva výbory, jak budete moci vidět v následujících kapitolách.

V průběhu mandátu jsem při své práci v Evropském parlamentu vycházel z pěti základních principů: (1) legislativa by měla být založena na zmapování a vyhodnocení jejích dopadů; (2) Evropská unie by měla jednat pouze tehdy, když se nedá situace dostatečně vyřešit na úrovni členských států; (3) za každou cenu bychom se měli vyhýbat jakékoliv další byrokracii; (4) potřebujeme přinášet reálné výsledky; (5) musíme být tak transparentní, jak je to jen možné.

Při přípravách legislativy pro mě vždy bylo a stále je důležité být v úzkém kontaktu s nejrůznějšími zúčastněnými subjekty z České republiky, ale i z celé Evropy. Je pro mě totiž podstatné naslouchat názorům i obavám jak českých občanů, tak českého byznysu. Proto jsem pravidelně organizoval nejen setkání s těmito zúčastněnými stranami, ale rovněž veřejné akce. Nechyběly mezi nimi schůzky se zástupci průmyslu, odborových organizací, škol, univerzit či environmentálních skupin.

Kromě práce ve výborech jsem byl v letech 2014 až 2017 místopředsedou frakce ALDE. Z tohoto postavení jsem mohl více ovlivňovat pozice frakce a lépe včlenit zájmy České republiky do rozhodovacího procesu Evropského parlamentu, mimo jiném proto, že jsem predsedal oběma interním pracovním skupinám ALDE. V roce 2017 jsem musel z funkce odstoupit, jelikož jsem se stal místopředsedou Evropského parlamentu. V této roli jsem pak reprezentoval a stále reprezentuji EU i Českou republiku na mezinárodní úrovni.

Uplynulé roky byly velmi turbulentní také na české politické scéně. Věřím, že má Česká republika důležitou roli při utváření budoucí podoby Evropy, bohužel v poslední době se stále více izoluje a vzdaluje. Tento vývoj jde ruku v ruce s tím, že dominantní politická síla v zemi, hnutí ANO, zvolilo směr, který je v rozporu s původním programem strany do evropských voleb a který pro mě byl stále obtížnější následovat. Proto jsem v roce 2017 s ANO spolupráci ukončil. Vždy jsem věřil v otevřenou společnost, reformně orientovanou politiku a proevropské myšlenky. To jsem bohužel v ANO již neviděl.

Nicméně bychom se neměli jen ohlížet zpět. Musíme se také a především dívat dopředu. EU totiž stojí před velkými výzvami, proto musíme přistoupit k odvážným krokům, v opačném případě bychom se totiž mohli dostat do vleku těch, kteří pozitivní vývoj nechtějí, kteří se nechtějí pohybovat kupředu, a to i přes hrozby mezinárodního terorismu či velkých výzev vycházejících z digitalizace. Těm, kteří se debatě o EU spíše vyhýbají, protože se jim to hodí do jejich taktiky obviňování Bruselu ze všeho, co se nedaří. Nyní není čas k rozjímání. Musíme přistoupit ke konkrétním krokům.  

Cílem této zprávy je poskytnout krátký přehled mé práce a mých priorit v uplynulých letech. Navazovat na ně budu totiž chtít i v budoucnu. Rovněž bych chtěl pomoci ukázat, jak jednotlivé legislativy, na kterých jsem se podílel, mohou zlepšovat životy unijních občanů.

S pozdravem, Pavel Telička

 

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE

Pavel Telička v rámci předvolební kampaně v roce 2014 slíbil usilovat o snížení administrativní zátěže. Již v prvním roce mandátu iniciativně přišel s návrhem opatření zaměřeným na tento cíl. Na neformálním základě jej dopracoval s vybranými poslanci několika frakcí. Výsledný dokument tak přispěl ke změně tzv. meziinstitucionální  dohody mezi EP, Komisí a Radou, což přispělo k celkem podstatnému snížení administrativní zátěže v rámci legislativního procesu EU.

 

1.VÝBOR PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (TRAN)

ČTVRTÝ ŽELEZNIČNÍ BALÍČEK

Čtvrtý železniční balíček je souhrn šesti legislativních textů zaměřených na dokončení jednotného trhu služeb na železnicích. Jeho cílem je zlepšení kvality železničních služeb v osobní dopravě a zvýšení konkurenceschopnosti tohoto sektoru. Stanovuje obecné právo evropského železničního podniku působit všude v EU. Za tímto účelem obsahuje:

(1)  technický pilíř pro harmonizaci administrativních a technických aspektů poskytování služeb vjiném členském státu, například zajištění interoperabilního vybavení nebo vyhnutí se nákladu za vícenásobné žádosti o bezpečnostní certifikáty

(2)   politický pilíř pro nastavení nestranných pravidel při přidělování zakázek a zachování zájmů cestujících

Pavel Telička bojoval za to, aby v případech, kdy je železniční doprava provozována na základě smlouvy o závazku veřejné služby, byla tato smlouva přidělována prostřednictvím výběrového řízení. Protože fungování smlouvy o závazku veřejné služby je finančně kompenzováno příslušnými úřady (příp. kompetentními orgány), bylo důležité zajistit, aby tyto smlouvy nabízely co nejlepší hodnotu pro cestující, pokud jde o kvalitu i finanční hledisko.

Výběrová řízení nezaručují pouze to, že si mohou veřejné orgány zvolit společnost, která nejlépe vyhovuje jejich potřebám, ale především garantují, že provozovat železniční osobní dopravu bude nákladově nejefektivnější společnost. To vede k reálných úsporám daňových poplatníků v celé Evropě a mělo by se promítnout i do jízdného.

INTEGROVANÉ JÍZDNÉ

Integrovaný prodej jízdenek, za který Telička od počátku v Evropském parlamentu bojuje, přináší možnost koupit si jedinou jízdenku, která bude platná na všechny dopravní prostředky až do cílové destinace. Takový lístek by měl cestujícímu navíc zajistit, aby byl, stejně jako je tomu již nyní v letecké dopravě, ochráněn v případě zmeškaného spojení v průběhu cesty a aby dorazil do cílové destinace, co nejdříve to bude možné. Pravidla týkající se práv v letecké dopravě již ušetřily evropským spotřebitelům obrovské peníze, čas i potíže. Toto chce Telička rozšířit i na cestující v jiných druzích dopravy.

Pavel Telička opakovaně vyzval Komisi a zúčastněné strany, aby předložily legislativní návrh a projekty v této oblasti. Na toto téma se účastnil a sám organizoval konference v Bruselu a v Praze a přispěl k několika zprávám a usnesením Evropského parlamentu, které vyzývají k posílení práv cestujících při cestování různými druhy dopravy.

Evropský parlament přijal velmi silný postoj ve prospěch integrovaného prodeje jízdenek při svém hlasování o revizi nařízení o právech cestujících v železniční dopravě. Avšak nic se nemůže změnit, dokud členské státy nepřijmou stanovisko k regulaci a legislativní proces nebude dokončen. Telička se bude snažit, aby ke zlepšení práv cestujících došlo co nejdříve s vidí jako reálné, aby k průlomu u integrovaného jízdného došlo již v příštích pěti letech.

LETECKÁ STRATEGIE - DÁLNICE NA NEBI/INDEX KONEKTIVITY

Letectví je sektor, v němž byla EU dosud velmi úspěšná, díky zvyšování možností cestování a snižováním cen pro cestující. Dnes však čelí novým výzvám v podobě zvýšené mezinárodní konkurence, očekávaného nedostatku vzdušných kapacit na obloze EU a kybernetických hrozeb. „Strategie pro evropské letectví“ je soubor politických a legislativních aktů v oblasti letecké dopravy, jejichž cílem je reagovat na tyto výzvy podporou investic, inovací a celkovým zvýšením bezpečnosti a dostupnosti při cestování.

Jakožto zpravodaj pro zprávu Evropského parlamentu k této strategii Telička argumentoval, že letectví musí být plně začleněno do dopravní politiky zahrnující všechny druhy dopravy. Díky tomu bude doprava v EU efektivnější, rychlejší a šetrnější k životnímu prostředí. Aby se tak stalo, požádal o vytvoření indexu konektivity, který by měli používat tvůrci politik. Tento index by měl pokrývat všechny druhy dopravy a poskytovat údaje o kvalitě spojení mezi jednotlivými místy v EU, a tím označit, kde zejména jsou potřeba veřejné investice.

Evropská komise navázala na Teličkovu výzvu k vytvoření indexu konektivity a navrhla první verzi tohoto indexu, který je v současné době omezen na konektivitu leteckou. Tento index ilustruje mezery v konektivitě v rámci EU a jednotlivých členských státech, například v počtu letů denně přístupných.

Telička vyzval rovněž k rozvoji „Dálnice EU na nebi“ za účelem zamezit dopadu přerušení leteckého provozu na omezené území. To znamená, že pokud dojde k přerušení provozu v jednom vzdušném prostoru, cestující, kteří jsou již ve vzduchu, to negativně neovlivní. Například, pokud dojde k přerušení provozu ve Francii, když letíte z Prahy do Amsterdamu, neměl by být váš let negativně ovlivněn.

Po přijetí Teličkovy zprávy zahájila Komise studii o nové architektuře vzdušného prostoru, která se odráží v myšlence Evropské dálnice na nebi. Studie bude k dispozici v nadcházejících měsících.

ESHRANIČNÍ DORUČOVÁNÍ BALÍKŮ

Možnost doručování balíků přes hranice otevřela rostoucí příležitosti pro malé podniky v celé Unii. Studie však ukázaly, že cena zaplacená za balíček, který má být doručen do jiného členského státu EU, se značně liší od jednoho členského státu k druhému, a to i na téže trase. Existuje mnoho strukturálních důvodů, proč jsou tyto ceny odlišné. Nicméně studie také prokázaly, že rozdílná cena není vždy opodstatněná.

Pavel Telička byl zapojen do jednání o novém nařízení o službách přeshraničního doručování balíků. Prosazoval, aby byl rozsah působnosti nařízení rozšířen na všechny poskytovatele přeshraničních doručovacích služeb, které nabízejí "jednokusovou" dodávku. Sazba za jeden kus je cena, kterou nejčastěji vyplácí jednotlivec nebo malá společnost, která začíná svou obchodní činnost elektronického obchodu a není schopna s distribuční společností vyjednávat ceny ve velkém. Otevření hospodářské soutěže a zvýšení transparentnosti v této oblasti je proto zvláště důležité pro spotřebitele a malé podniky.

V důsledku tohoto úsilí jsou regulační orgány ve všech členských státech oprávněny posuzovat sazby za doručování jednokusových balíků. Komise je rovněž odpovědná za každoroční shromažďování všech těchto cen a jejich zveřejňování na internetových stránkách otevřených ke konzultaci pro všechny jednotlivce a podniky, kteří chtějí porovnat tarify poskytování přeshraničních doručovacích služeb. Při vašem příštím objednání na Amazonu nebo na jakékoliv jiné zahraniční službě budou proto náklady na doručení balíku pravděpodobně nižší než v předchozích letech.

NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY

Nástroj pro propojení Evropy je nástroj pro financování infrastrukturních investic v dopravě, energetice a digitální oblasti. Již od roku 2014 je v České republice v rámci tohoto programu financováno přes 55 projektů. Pro příští víceletý finanční rámec (od roku 2021 do roku 2027) plánuje Komise rozpočet ve výši 42 miliard EUR, z čehož 30 miliard eur je určeno pro odvětví dopravy, 8,6 miliardy EUR pro energetickou síť a 3 miliardy pro digitální infrastrukturu.

Pavel Telička je zpravodajem pro dopravní část návrhu a v současné době vede jednání s Radou a Evropskou komisí. Výrazně však zasahuje do jednání o energetické a digitální části. Očekává se, že tato jednání budou uzavřena několik týdnů před příštími volbami do Evropského parlamentu, aby investoři a příslušné orgány včas vzali v úvahu nový soubor pravidel.

Dosud se Telička zasazoval za zjednodušení procesu podávání žádostí a za zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti s ohledem na priority, které mají být financovány v rámci programu. Klade důraz také na nutnost zatraktivnění a snadnějšího provádění přeshraničních projektů, dbá na to, aby výsledky byly povinně měřitelné, aby se prostředky v budoucnu mohly přelévat tam, kde se investuje efektivněji. Chce vidět dopravu 21. století a nikoliv omezenou na modernizaci jedné dálnice. Prioritu vidí ve vysokorychlostních sítích.

LETECKÉ PROPOJENÍ V PŘÍPADĚ, ŽE NEBUDE DOHODA O BREXITU

Vzhledem k nejistotě jednání s Británií v souvislosti s brexitem se musí Evropská unie připravit na všechny možné výsledky, jedním z nich je vystoupení Spojeného království bez dohody. V takovém případě v den po vystoupení by nebyl mezi Spojeným královstvím a EU-27 žádný let. Společnostem ve Velké Británii by nebylo povoleno letět přes území EU a ani společnosti EU by nemohly letět nad územím Spojeného království.

Aby se zabránilo katastrofálnímu scénáři, kdy musí být všechny předem rezervované lety zrušeny, Komise navrhla nařízení na základě reciprocity, které stanoví základní propojení mezi Unií a Spojeným královstvím. Telička je zpravodajem Evropského parlamentu a v současné době jedná s dalšími poslanci EP o přijetí postoje Evropského parlamentu. Návrh Komise uzpůsobil potřebám trhu a spotřebitelů. Získal pro své návrhy plnou podporu dopravního výboru.

Návrh bude hlasován na únorovém plenárním zasedání a až do té doby bude Telička pokračovat v diskusi o tom, aby konektivita nebyla omezena: zatímco Komise navrhuje, aby v roce 2019 nebylo možné provozovat více letů než v roce 2018, Telička zdůrazňuje, že Mezinárodní asociace leteckých dopravců již předpokládá nárůst dopravy o 6% a že mnohé z těchto letenek již byly prodány.

PILOTNÍ PROJEKT MAPOVÁNÍ DOPRAVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

V rámci rozpočtového procesu může Evropský parlament požádat Evropskou komisi, aby provedla pilotní projekty, které definovali poslanci. Tyto projekty jsou experimentální a v dlouhodobém horizontu by se mohly změnit na stálé činnosti nebo programy financované Unií.

Pavel Telička vypracoval pilotní projekt, jehož cílem je připravit vytvoření online nástroje, který by poskytoval itinerář městské dopravy pro osoby se zdravotním postižením nebo se sníženou pohyblivostí. Existuje mnoho podobných aplikací, jen málo z nich skutečně bere v úvahu potíže, kterým čelí lidé se sníženou pohyblivostí, jako jsou schody nebo jakýkoli jiný nedostatek přístupové cesty.

Na základě návrhu Pavla Teličky Komise přezkoumala existující místní iniciativy v celé Unii. Zpráva bude dokončena v létě, ale demoverze mapy by měla být připravena do konce února.

INICIATIVA DISCOVER EU

DiscoverEU je nová iniciativa, jejímž cílem je nabízet zdarma jízdenky pro dospívající, kteří cestují po Evropě v roce jejich 18. narozenin.

Pavel Telička a frakce ALDE se aktivně podíleli na formování projektu, zejména aby zajistili, že bude k dispozici mladým lidem různých profilů a zeměpisných původů. Rovněž trvali na tom, že projekt by neměl být financován na úkor jiných programů EU, které zlepšují životy mladých Evropanů, jako je například Erasmus +.

V roce 2018 proběhla dvě kola tohoto projektu. V prvním byla udělena jízdenka 15 000 teenagerům - z toho 311 Čechům - a ještě více jich bude cestovat v létě roku 2019. V současné době probíhají jednání o prodloužení projektu v letech 2021-2027.

 

2. VÝBOR PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU

KON O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI

Zákon o kybernetické bezpečnosti, u kterého byl Telička jedním ze zpravodajů, se skládá ze dvou částí. První se věnuje Agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Komise navrhla, aby tato agentura namísto omezeného mandátu s platností do roku 2020 získala mandát trvalý a zároveň došlo k rozšíření jejích kompetencí a vyčlenění většího rozpočtu, aby byla schopna dostát novým povinnostem a splnit určené cíle. Druhá část návrhu se týká nového certifikačního rámce, který nastavuje pravidla pro certifikaci elektronických zařízení a zároveň určuje tři úrovně jejich “rizikovosti.”

Pavel Telička předložil řadu pozměňovacích návrhů, které usilovaly o zachování jednoduchého a dobrovolného certifikačního rámce a tak zamezily potenciálně vysokým nákladům pro firmy, především pro malé podnikatele. Prosazoval také silnější mandát a jasnější vymezení role agentury ENISA. V důsledku by tak mělo dojít ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a institucemi EU, což je zásadní vzhledem k tomu, že kybernetické hrozby nejsou omezeny hranicemi státu. Pavel Telička přispěl také ke zlepšení certifikačního rámce prostřednictvím předložení nové přílohy, která upřesňuje, jaké produkty by měly mít při certifikaci přednost. V důsledku by tak například zdravotní přístroj připojený k internetu měl dostat při certifikaci přednost před ledničkou, kterou můžete ovládat svým telefonem.  

Zákon o kybernetické bezpečnosti je prvním krokem pro vznik celoevropské sítě pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnější IT zařízení.  Jednotná a jasná certifikace odstraní potenciální překážky pro vstup na trh a bude motivovat průmyslové hráče k tomu, aby ji na dobrovolné bázi sami zaváděli. To znamená, že spotřebitel si bude moci vybrat certifikované zařízení a získat odpovídající informace ohledně jeho míry bezpečnosti. Zákon o kybernetické bezpečnosti zlepší ochranu občanů EU proti rostoucím kybernetickým hrozbám. Výsledný text musí nyní ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy.

WIFI4EU

Tato iniciativa, zkráceně nazvaná WiFi4EU, navrhuje investici 120 milionů EUR do bezplatného bezdrátového internetového připojení na veřejných místech, která v tomto ohledu zaostávají. Mezi roky 2018-2020 mělo z této iniciativy profitovat mezi 6-8 tisíci lokalit a v důsledku by tak projekt WiFi4EU měl zprostředkovat 40-50 milionů připojení za den.

Jako stínový zpravodaj přispěl Pavel Telička k finální dohodě a umožnil tak vznik tohoto programu. Podle něj může být WiFi4EU výborným pilotním projektem umožňujícím obcím a občanům vyzkoušet bezplatné internetové připojení, které by mohlo být zachováno i po konci tohoto projektu. Telička zároveň věří, že by tento projekt mohl mít pozitivní  vliv na dostupnost internetového připojení. Je pravděpodobné, že místní samosprávy, které se nebudou přímo podílet na tomto projektu, se přesto nechají inspirovat a začnou poskytovat stejné služby i bez financování EU.

Tento projekt byl již schválen a Komise spustila jeho první kolo. Prozatím o financování projevilo zájem téměř 22 tisíc obcí, včetně 600 obcí a měst z České republiky.

BEZPEČNOST DODÁVEK ZEMNÍHO PLYNU

Zemní plyn je zdrojem přibližně jedné čtvrtiny veškeré energie spotřebované v EU a mnoho členských států je závislých na jeho dovozu. U některých členských států dovoz zemního plynu dokonce závisí na jediném zdroji, případně jediné dopravní cestě. Jakékoliv přerušení dodávek, způsobené například problémy s infrastrukturou nebo politickým konfliktem, proto může snadno ohrozit zásobování touto klíčovou surovinou. Například konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2009, kdy Rusko omezilo dodávky plynu, narušil také dostupnost zemního plynu v některých členských státech EU.

Nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu usiluje o zajištění větší bezpečnosti v EU. Jedná se o preventivní opatření v případě, že by došlo k energetické krizi a masivnímu výpadu zásobování zemním plynem, čímž si Evropa v minulosti již prošla. Jako stínový zpravodaj za frakci ALDE předložil Telička řadu pozměňovacích návrhů, které se zaměřovaly na omezení závislosti na externích dodavatelích. Navrhl například, aby v rámci solidarity mezi členskými státy poskytujícími si vzájemnou pomoc v případě výpadku dodávek plynu byl zohledněn také tržní princip, s čímž se původně nepočítalo a tudíž představovalo zásadní problém pro české firmy. Stát, který poskytuje pomoc na základě vzájemných dohod, by měl dostat finanční kompenzaci nákladů. Dále se Pavel Telička věnoval například vyjasnění procedury při poskytování vzájemné pomoci.

Nová pravidla požadují od členských států, aby vzájemně spolupracovaly v regionálních skupinách na vyhodnocování možnosti rizika přerušení dodávek plynu a aby se zároveň shodly na společném postupu, který by pomohl předejít nebo zmírnit možné negativní dopady. V případě extrémního nedostatku zásobování mají členské státy na základě nového “principu solidarity” také povinnost pomoci sousedním zemím zajistit zásobování zemního plynu pro ty nejzranitelnější spotřebitele. V důsledku by tak mělo dojít k redukci rizika plynoucího ze závislosti na externích dodavatelích.

ODPADOVÝ BALÍČEK

Takzvaný Balíček o odpadech je souhrnný název pro čtyři legislativní návrhy týkající se oblasti nakládání s odpady, skládkování, vozidel s ukončenou životností, odpadních baterií a akumulátorů a také odpadních elektrických a elektronických zařízení. Tento balíček zásadně reviduje dosavadní evropskou legislativu a výrazně přispívá k přechodu na tzv. oběhovou ekonomiku. Oběhová ekonomika nespočívá jen ve snižování odpadu a ochraně životního prostředí, ale také v klíčové transformaci fungování stávajícího ekonomického systému. Pokud začneme uvažovat jinak a nově o tom, jakým způsobem vyrábíme, pracujeme a nakupujeme, můžeme tím vytvořit nové pracovní a podnikatelské příležitosti.

Oběhová ekonomika také nastavuje ambiciózní cíle pro lepší nakládání s odpadem a další podpůrné akce, které proměňují celý výrobní cyklus. Má také obrovský potenciál pro vytváření pracovních příležitostí vzhledem k tomu, jak rychle roste poptávka po lepších a efektivnějších výrobcích a službách. Podle současných odhadů může oběhová ekonomika v budoucnosti vytvořit v EU až 3 miliony pracovních míst, z čehož až 500 000 z nich bude zcela nových.

ODPADOVÝ BALÍČEK - SMĚRNICE O ODPADECH

Hlavním cílem směrnice o odpadech bylo vytvoření systému, který podpoří oběhovou ekonomiku prostřednictvím vyšší míry recyklace a efektivnějšího využívaní surovin, což povede k posílení vnitřního trhu s recyklovanými materiály. Cílem je také dosáhnout v členských zemích větší harmonizace a zjednodušení statistických metod používaných v oblasti odpadu.

Pavel Telička předložil řadu pozměňovacích návrhů, zejména v oblasti environmentálních nákladů výroby zboží, vzniku odpadu a zaměřil se také na zlepšení komunikace mezi všemi zapojenými stranami. Tato opatření vedou k posílení vnitřního trhu EU pro recyklované materiály. Navrhl také například ekonomické, finanční a další pobídky, které pomohou členským státům v přechodu na oběhovou ekonomiku.

Tato opatření zahrnují i změnu zdanění skládkování a spalování, motivování lokálních samospráv, aby lépe předcházely vzniku odpadu, rozvinutí a zintenzivnění třídícího systému nebo větší míru digitalizace v tomto odvětví. Pavel Telička také usiloval o zavedení povinného třídění bio-odpadu a změny v oblasti plýtvání potravinami, aby byly nastaveny konkrétní cíle a nástroje, které by mu zabránily. Tato nová pravidla jsou celosvětově nejmodernější legislativou v této oblasti a měly by zásadně přispět k výraznému snížení množství odpadu.

ODPADOVÝ BALÍČEK - SKLÁDKOVÁNÍ

Jako zpravodaj směrnice o skládkách odpadů Pavel Telička nejenom předložil řadu pozměňovacích návrhů, ale zároveň formuloval finální znění stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Pavel Telička se soustředil zejména na zjednodušení a ujasnění povinnosti členských států zasílat pravidelné zprávy, což by umožnilo vznik porovnatelných a spolehlivých statistik napříč členskými státy. Také se výrazně zasadil o to, aby byl snížený limit pro množství komunálního odpadu, který skončí na skládce.

Na základě finálního znění textu budou členské státy moci od roku 2035 skládkovat maximálně 10% komunálního odpadu. To představuje významnou změnu pro země, jako je Česká republika, kde je skládkování stále ještě nejběžnější způsob nakládání s odpadem. Omezení skládkování by také mělo vést k větší recyklaci a lepší ochraně životního prostředí. Skládkování odpadu v oběhové ekonomice nedává smysl a znečišťuje vodní zdroje, půdu a ovzduší.

ODPADOVÝ BALÍČEK - VOZIDLA S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ, BATERIE, AKUMULÁTORY A ODPADNÍ ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Pavel Telička byl zpravodajem tohoto nařízení, předložil k návrhu Komise řadu pozměňovacích návrhů a zároveň formuloval finální znění stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

I v tomto případě se Pavel Telička zaměřil především na povinnost členských států vytvářet statistiky, neboť spolehlivá data a statistiky jsou zásadní pro efektivní implementaci této legislativy a zároveň umožňují porovnání napříč členskými státy. Ve své zprávě také žádal Komisi, aby navrhla, jakým způsobem podpořit evropský trh pro sekundární materiály a zvážila vytvoření „one-stop-shopu“, který by umožnil administraci přepravy odpadu. V tuto chvíli je tato přeprava velmi složitá a často vede k ilegálnímu pašování do zemí mimo EU, ke ztrátě cenných sekundárních surovin a neefektivnímu nakládání s odpadem a znečištění životního prostředí.

KAZ NĚKTERÝCH JEDNORÁZOVÝCH PLASTŮ

Hlavním cílem tohoto návrhu byl boj proti plastovému odpadu a znečištění moří a oceánů. Pokud nezměníme způsob, jakým vyrábíme a používáme plasty, bude do roku 2050 v našich oceánech víc plastu než ryb. Proto je nutné čelit tomu, aby se plast dostával do vodních zdrojů, potravin a v důsledku toho i do našich těl.

Komise navrhla zaměřit zákaz používání plastových produktů na ty, které se nejčastěji nacházejí na evropských plážích jako odpad a které je snadné nahradit, jako jsou například plastové příbory a talíře. Zároveň chce omezit spotřebu produktů jako například plastových kelímků a jednorázových obalů na jídlo. Součástí návrhu je také poskytování lepších informací ohledně recyklovatelnosti výrobků. Návrh se zaměřuje i na opuštěná či ztracená lovná zařízení, která tvoří téměř třetinu plastového odpadu v moři.

Pavel Telička byl stínovým zpravodajem tohoto stanoviska ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Předložil k němu řadu pozměňovacích návrhů, které obsahovaly mj. sdílenou zodpovědnost výrobců a spotřebitelů, zákaz oxo plastů (plasty rozkládající se na mikroplasty, jejichž rostoucí množství v životním prostředí je považováno za vážnou ekologickou hrozbu), lepší mezinárodní spolupráci a klimatickou diplomacii. Zároveň vyzval členské státy, aby zvážily zavedení povinného recyklování některých plastových produktů. Vyšší míra recyklace by v důsledku podpořila také trh s těmito materiály.

Text musí být nyní ještě formálně schválen Evropským parlamentem a členskými státy. Poté bude nová směrnice publikována a členské státy budou mít dva roky na její včlenění do národních právních systémů.

3. DALŠÍ VÝBORY

REFORMA SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY

Vzhledem k tomu, že ve výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova není žádný poslanec nebo poslankyně z České republiky, Pavel Telička průběžně a od samého počátku svého mandátu sledoval činnost tohoto výboru a přispěl ke všem legislativním návrhům významným pro Českou republiku. Stejně tak monitoroval všechna jednání a konzultace s nimi související. V současnosti ve výboru nejdůležitější projednávaná legislativa je reforma Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. SZP je založena na základě partnerství mezi EU a evropskými zemědělci a spočívá v jejich podpoře a zajištění potravinové bezpečnosti.

Aby Pavel Telička mohl dobře reflektovat české zájmy a pozici v legislativě týkající se SZP po roce 2020, zorganizoval v Praze tři setkání se zainteresovanými subjekty z České republiky, během kterých s nimi prodiskutoval a finalizoval některé pozměňovací návrhy. Díky aktivní spolupráci se zahraničními kolegy z frakce ALDE, kteří jsou členy Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, mohl Telička předložit celkem 23 pozměňovacích návrhů, které se týkaly českých priorit, jako například zastropování plateb (tzv. cappingu) nebo jednotné evropské definice tzv. skutečného zemědělce (genuine farmer), která by zajistila jednotnost této politiky. I v této problematice, stejně tak jako ve všech ostatních, se vystříhal v EP celkem běžné praxe přebírání pozměňovacích návrhů od zainteresovaných subjektů. Jejich autorem je výhradně on sám a jeho tým.

Co se týče povinného zastropování, podle Teličky by bylo vzhledem k odlišnostem ve struktuře zemědělství a překážkám daným odlišným životním prostředím pro některé členské státy diskriminační. Hlavním cílem Teličky je zmodernizovat a zjednodušit společnou zemědělskou politiku tak, aby evropské zemědělství bylo schopné zajistit dlouhodobou potravinovou bezpečnost a bylo udržitelné a konkurenceschopné.  

DVOJÍ KVALITA POTRAVIN

Na základě studií, které prokázaly, že v kvalitě výrobků dostupných na evropském trhu panují, navzdory totožným značkám a obalům, mnohdy podstatné rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi, vydala v září 2017 Evropská komise Oznámení o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků. Známým příkladem tohoto postupu je odlišný podíl masa v rybích prstech téže značky, které zakoupíte v České republice a v Německu. Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele připravil zprávu, která reflektuje pozici a priority Evropského parlamentu v této citlivé problematice.

Telička předložil čtyři pozměňovací návrhy ke stanovisku Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova ke zprávě Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Jeden z těchto pozměňovacích návrhů, který vyzýval výrobce k tomu, aby výrobky, které mají stejný obsah a kvalitu napříč všemi členskými státy, označovaly pro spotřebitele srozumitelným a viditelným logem, se nakonec stal součástí Zprávy o dvojí kvalitě výrobků na jednotném trhu výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. I proto již čeští spotřebitelé nebudou nakupovat produkty nižší kvality než jejich němečtí sousedé.

 

4. DALŠÍ

PODPORA DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV

Respektování lidských práv a základních svobod je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Každé jejich porušování ovlivňuje demokratické principy, na kterých je založena naše společnost, ať už k tomu dochází uvnitř nebo za hranicemi EU. Evropský parlament s porušováním lidských práv bojuje prostřednictvím legislativních opatření, včetně pozorování voleb, pravidelných debat o lidských právech ve Štrasburku a zanášením podmínky dodržování lidských práv do vnějších obchodních dohod.

Jako místopředseda Evropského parlamentu byl Pavel Telička zodpovědný mimo jiné za oblast dodržování lidských práv. Aktivně podporoval přijímání naléhavých usnesení o případech porušování lidských práv. Z jeho vlastní iniciativy tak Evropský parlament přijal rezoluce, které se vztahují k problematické situaci lidských práv v zemích, jako jsou Rusko, Egypt a Vietnam. Cílem těchto rezolucí je upozornit veřejnost na to, že dodržování lidských práv není v některých částech světa samozřejmostí, a možné navázání dialogu s příslušnými vládami ohledně zlepšení situace.

Telička je rovněž aktivní ve Volební pozorovací skupině (Election Observation Group), která koordinuje volební pozorovací mise EU. Jejím cílem je posílení legitimity národních volebních procesů ve třetích zemích, v nichž probíhají volby nebo referendum. Navíc slouží k posílení důvěry veřejnosti ve volby, k zamezení volebních podvodů, lepší ochraně lidských práv a v podílení se na řešení konfliktů. Příkladem úspěšné volební pozorovací mise byly například volby v Zimbabwe, které probíhaly v roce 2018 po svržení prezidenta Roberta Mugabeho. Pozorovatelé EU odváděli přesně to, co bylo zapotřebí. Angažovalo se jich hodně, dokumentovali případy manipulací a porušování demokratického procesu a vydávali silná vyjádření o pochyběních v tomto procesu.

KUBA

Telička se aktivně zajímal především o dodržování lidských práv a základních svobod na Kubě. V této souvislosti se účastnil nejrůznějších událostí a hovořil s Kubánci, kteří jsou zapojení do situace na ostrově. Předsedu Evropského parlamentu Antonia Tajaniho nahradil Telička na Kubánském disidentském shromáždění (Cuban Dissidents Rally), které se uskutečnilo v Miami pod záštitou Encuentro Nacional Cubano, seskupení kubánských organizací v exilu za přítomnosti disidentů ze samotné Kuny. Během tohoto shromáždění podepsali všichni přítomní takzvanou Miamskou deklaraci, která požaduje svobodné a demokratické volby na Kubě a jejíž návrh Telička vypracoval.

V květnu 2018 se pak Telička zúčastnil Transatlantického Fora pro svobodu na Kubě a ve Venezuele, kterou pořádal spolu s Victims of Communism Memorial Foundation i Václav Havel Program for Human Rights and Diplomacy.

Kromě toho přijal v listopadu 2018 Evropský parlament společné usnesení o lidských právech na Kubě. Telička byl jeho iniciátorem, navrhovatelem i vyjednavačem za frakci ALDE. Společné usnesení odsoudilo libovolné zatýkání, pronásledování a obtěžování nezávislých novinářů, obhájců dodržování lidských práv a členů kubánské opozice. Zároveň vyjádřilo znepokojení nad návrhem nové ústavy a referendem o ní, které má proběhnout v únoru 2019. Rovněž naléhá na evropské instituce a členské státy, aby asistovaly ekonomické a politické proměně Kuby pod plně demokratickým režimem, který bude dodržovat základní práva svých občanů.

SACHAROVOVA CENA ZA SVOBODU MYŠLENÍ

Evropský parlament podporuje lidská práva také prostřednictvím Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, a to již od roku 1988. Cílem této ceny je odměnit ty, kteří mají na svědomí výjimečný příspěvek v boji pro dodržování lidských práv. Jejich oceněním chce připoutat pozornost nejen k problematice porušování základních lidských práv, ale rovněž se snaží podpořit laureáty a jejich případy.

Během posledního udělení ceny navrhl Telička jako nominanta v Rusku vězněného ukrajinského režiséra a aktivistu Olega Sencova. Díky silné podpoře a vyjednávání s dalšími frakcemi byl nakonec touto cenou v prosinci 2018 skutečně odměněn. Tím Evropský parlament vyslal silný signál o tom, že je nepřijatelné, aby byl někdo vězněn jen na základě svých názorů a kritiky porušování lidských práv. Toto ocenění upozornilo nejen na případ Olega Sencova, ale také na více než 70 ukrajinských občanů, kteří jsou v Rusku vězněni z politických důvodů.

YOUNG VISITORS PROGRAMME

Young Visitors Programme frakce ALDE cílí především na mladé lidi, zejména žáky středních škol. Cílem je nabídnout těmto lidem, kteří nemají možnosti se jinak detailně obeznámit s evropskými institucemi, cestu do Bruselu. Tito 'mladí návštěvníci' v rámci programu stráví pět dní v Evropském parlamentu během mini plenárního zasedání. Tak mají možnost poznat, jak funguje tato instituce zevnitř.

Program jim nabízí setkání s poslanci Evropského parlamentu, s komisaři a dalšími vysoce postavenými politiky, kteří se účastní plenárního zasedání. Připraveny jsou pro ně také kulaté stoly s bruselskými korespondenty, zástupci lidskoprávních neziskových organizací či lobbisty. Účastníci si během programu zlepší své komunikační schopnosti, znalosti cizího jazyka a získají přátele z celé Evropy.

Young Visitors Programme se koná dvakrát ročně od roku 2015. Pavel Telička je velkým příznivcem této aktivity. Každý rok i prostřednictvím soutěží, které pořádá, se programu účastní také čeští zájemci.  

PROSAZOVÁNÍ VĚTŠÍ TRANSPARENTNOSTI

Jako místopředseda Evropského parlamentu je Telička rovněž členem Předsednictva Evropského parlamentu, což je orgán zodpovědný za všechny finanční, organizační a administrativní rozhodnutí týkající se Evropského parlamentu. V této roli se Telička velmi angažuje za zlepšení transparentnosti a odpovědnosti, co se týče utrácení veřejných peněz. Proto přišel s reformou toto, jak poslanci zacházejí se svými příspěvky na všeobecné výdaje (GEA), které jsou určené na náklady kanceláří, jako jsou telefonní účty, vybavení a podobně. Nyní neexistuje žádná skutečná kontrola, zda jsou tyto peníze utrácené skutečně výhradně na tyto účely.

V této souvislosti byl Telička členem pracovní skupiny k reformě tohoto systému. Návrh, který připravil, měl povolovat externím auditorům, aby mohli kontrolovat výdaje jednotlivých europoslanců v rámci těchto náhrad. To by zajistilo větší přehled nad veřejnými rozpočty a europoslanci by byli více odpovědní. Naneštěstí jeho návrh narazil na odpor frakcí EPP, ECR a části S&D. Přesto zůstává zajištění větší transparentnosti na vrchních příčkách Teličkovy agendy.  

REPREZENTACE PARLAMENTU A ČR NA NEZINÁRODNÍ SCÉ

Jako místopředseda Evropského parlamentu nahrazuje Pavel Telička předsedu Antonia Tajaniho na mnoha akcích, které zahrnují G7, G20, NATO a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Telička se zúčastnil dvou konferencí na vysoké úrovni. Prvním byl G7 parlamentní summit, na němž vystoupili zástupci parlamentů zemí G7 a Evropského parlamentu. Druhým bylo setkání G20 v Buenos Aires, které probíhalo ve stejném formátu.

Příspěvky Pavla Teličky byly klíčové k tomu, aby výstupní dokumenty reflektovaly pozice Evropské unie v důležitých politických záležitostech. Zdůrazňují důležitost otevřeného, transparentního, férového a nediskriminačního multilaterálního obchodního principu, který přispívá ke globálnímu ekonomickému růstu, udržitelnému rozvoji a vytváření pracovních příležitostí. Férový a otevřený obchod je klíčový pro evropský i český byznys.

5. TELIČKA V ČÍSLECH

Někdy dokáží čísla mluvit hlasitě než slova. Proto je níže několik statistik reflektujících činnost Pavla Teličky v Evropském parlamentu.

- pátý nejaktivnější europoslanec (z 751)

- 100% přítomnost na plenárních zasedání

- 99% účast na jmenovitých hlasováních (celkem 8663)

- 102 položených otázek k písemnému zodpovězení

- 1138 řečí na plenárních zasedáních

- 6 stanovisek jako zpravodaj

- 23 stanovisek jako stínový zpravodaj

- 2 zprávy jako zpravodaj

- 25 zpráv jako stínový zpravodaj

- 1761 pozměňovacích návrhů

- více než 600 návštěvníků, které přivítal v Evropském parlamentu od roku 2014

- více než 7 soutěží pro studenty a učitele o sponzorovanou cestu do Evropského parlamentu

- více než 60 debat a diskuzí, kterých se zúčastnil v ČR od roku 2014

Sdílet