Bezpečný evropský kyberprostor: Všechnu práci Unie za členské státy udělat nemůže, řekl Telička na konferenci věnované kybernetické bezpečnosti

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička vystoupil na konferenci věnované kybernetické bezpečnosti, kterou pořádal The Kosciuszko Institut. Hlavním tématem panelové diskuze byly volby v digitálním věku – budování odolnosti vůči nepřátelským útokům.  

Jsou občané skutečně znepokojeni hrozbou ovlivnění voleb cizí mocností? Je elektronický systém voleb bezpečný a odolný vůči úmyslným manipulacím a jak moc chování a názory občanů ovlivňují fake news? Tyto a mnohé další otázky padly v průběhu moderované panelové diskuze s odborníky na kybernetickou bezpečnost. Na konferenci mj. promluvil evropský komisař pro bezpečnost Julian King, ředitelka Microsoftu pro evropské vládní záležitosti Raita Rozentalová či bývalý estonský prezident Toomas Ilves. Podle Pavla Teličky, který je zároveň stínovým zpravodajem k nově vznikající legislativě ke kybernetické bezpečnosti platí, že s velmi nízkou volební účastí ve volbách do Evropského parlamentu roste i míra rizika jejich ovlivnění. Debatu o kybernetické bezpečnosti však podle Teličky nelze redukovat jen na volby, byť je jasné, že z povahy i významu jde o jednu z nejvíce rizikových oblastí, které je potřeba věnovat zvláštní pozornost.

„Nejsem rozhodně zastáncem, aby se všechny pravomoci v oblasti kybernetické bezpečnosti delegovaly na evropskou úroveň, byť je potřeba dodat, že kybernetické útoky jako takové neznají hranice států,“ řekl v průběhu debaty Telička a dodal, že v této oblasti platí více než v kterékoliv jiné staré pravidlo, že Unie jako celek je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Důležité je proto věnovat pozornost konkrétním bezpečnostním úřadům jako je český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Touto optikou lze rozdělit evropské státy do třech kategorií, a to na ty národy, které mají vytvořené kvalitní institucionální i legislativní zázemí pro ochranu před kybernetickými útoky, státy, které toto zázemí budují a rozvíjí a bohužel ty státy, kde chybí jak institucionální, tak i legislativní zázemí,“ vysvětlil Telička. Pozornost je aktuálně potřeba věnovat těm unijním členům, kteří zatím žádnou podobnou instituci nezřídili.

Důležité však je taktéž věnovat pozornost například těm příčinám, které vyvolávají a posilují nedůvěru uvnitř společnosti a vytváří tak vhodné prostředí pro šíření dezinformací a fake news. „Je potřeba si přiznat, že z globalizace neprofituje celá společnost. Řadě lidí se nežije dobře. Dezinformace a fake news pak na tyto lidi cílí a posilují v nich hněv a naštvanost nejen vůči Evropské unii,“ vysvětlil Telička. Podle Teličky je důležité, aby politici na tyto občany nezapomínali a více jim naslouchali. „Důležitou roli v této oblasti plní a bude plnit kvalitní vzdělání,“ připomněl Telička.

Sdílet