Čekali na popravu, nyní se dělí o své zážitky na světovém kongresu proti trestu smrti. Během úvodního ceremoniálu je přivítal i Pavel Telička

Sedmý ročník světového kongresu proti trestu smrti proběhl ve středu 27. února v bruselském sídle Evropského parlamentu. Prvním řečníkem a zároveň moderátorem úvodního ceremoniálu se stal místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. „Často v této místnosti předsedám plenárnímu zasedání Evropského parlamentu. Když jsem sem ale vstupoval dnes, měl jsem úplně jiný pocit. Bylo to něco silného. A tento pocit v průběhu úvodních řečí jen sílil,“ řekl.

Pavel Telička zastupoval na úvodním ceremoniálu předsedu Evropského parlamentu Antonia Tajaniho. Kromě něj se o otevírající projevy postarali vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini či belgický ministr zahraničí a obrany Didier Reynders. „Jsem rád, že mohu zahajovat tento kongres,“ řekl Telička, „měl jsem velmi neobvyklý pocit, když jsem vcházel do místnosti a díval jsem se na účastníky, mezi nimiž byli i ti, kteří byli dříve odsouzeni k trestu smrti, seděli v cele a čekali na svou popravu. Bohužel tisícům lidí se nepodařilo trestu smrti vyhnout a byli popraveni. Někteří z nich zločin, za který zaplatili životem, skutečně spáchali. Jiní nikoliv.“

Telička během své úvodní řeči i na tiskové konferenci upozornil na to, že je vlastně nešťastné, že se musí podobný kongres stále konat. Ukazuje se totiž, že v této problematice existuje stále mnoho věcí, které je nutné řešit. „Stále jsou země, které mají trest smrti součástí svého trestního zákoníku. Mezi nimi najdeme i státy, které využívají trest smrti jako nástroj pro potlačování minorit či opozice,“ vysvětlil Telička, který upozornil rovněž na to, že trest smrti není efektivním odstrašujícím prostředkem proti zločinu. Navíc může vést k nezvratné a nenapravitelné škodě v případě justičního omylu.

„Bohužel ani evropský kontinent není zcela bez trestu smrti, jelikož Bělorusko dosud k popravám přistupuje,“ pokračoval místopředseda Evropského parlamentu, „vidíme sice úspěchy v upuštění od trestu smrti v Asii, Latinské Americe či v Africe, nicméně v mnoha zemích přetrvává pokušení pozastavení tohoto trestu zrušit a opět z něj udělat součást postupu proti kriminalitě.“ I proto se Evropská unie na problematiku trestu smrti stále intenzivně zaměřuje.

Většina zemí již trest smrti zakázala. Stále však zůstávají státy, které ho využívají v poměrně velké míře. A to i u činů, které takovému potrestání neodpovídají. Celých 84 procent zaznamenaných poprav mají na svědomí čtyři země – Írán, Irák, Pákistán a Saúdská Arábie. Do těchto statistik se však nezapočítává Čína, jelikož údaje o počtu popravených uchovává jako státní tajemství. Přesto je z dostupných informací jasné, že je právě Čína zemí, v níž dochází k největšímu množství poprav.

 „Kdykoliv mám příležitost, tak jakožto místopředseda Evropského parlamentu pro lidská práva vyzdvihuji nutnost zrušení trestu smrti,“ dodal Telička, „musíme na země, které tento trest stále praktikují, zvyšovat tlak a zintenzivňovat naše úsilí. Stojíme proti trestu smrti, protože jsme pro hájení lidské důstojnosti za každou cenu.“

Sdílet