Otázka letního a zimního času znovu otevřena. Konečné rozhodnutí bude zřejmě ponechané na jednotlivých členských státech

Členové výboru pro dopravu a cestovní ruch se tento týden znovu zabývali návrhem na ukončení změn v souvislosti se střídáním letního a zimního času. Podmětem jednání se stal vypracovaný návrh Evropské komise na zrušení sezónních časových posunů.

Cílem Komise bylo vytvořit jednotnou legislativu platnou pro všechny členské státy. V původním návrhu směrnice se několikrát opakovalo, že je nutné přijmout harmonizovaný přístup, který by zajišťoval dobré fungování vnitřního trhu. Z toho důvodu je nutné, aby od střídání odstoupily všechny země Evropské unie. Problém však představuje záměr ponechat finální rozhodnutí na jednotlivých státech. Ty samy si mají rozhodnout, zdali ustanoví svým časem ten letní nebo zimní. 

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky však právě tento záměr vzbuzuje nejvíce pochybností. Pokud si totiž členské státy budou moci vybrat mezi letním a zimním časem, a to bez jakékoliv harmonizace, hrozí nejenom zmatky v mezinárodní dopravě, ale také by změny mohly zkomplikovat situaci na jednotném evropském trhu. Státy EU se totiž rozprostírají v celkem třech časových pásmech. Pokud by si navíc členský stát měl zvolit, zdali se bude řídit letním nebo zimním časem, mohlo by to přinášet skutečný zmatek.

„Můžeme si představit situaci, kdy například Česká republika a Francie ustanoví svým hlavním časem – čas letní, zatímco Německo, Rakousko a Slovensko si ponechají čas zimní. V Praze i v Paříži by tak hodiny ukazovaly stejný čas, v Mnichově by však bylo o hodinu méně. To by byl skutečný zmatek,“ vysvětlil Telička a dodal, že Komise v tomto případě postupovala příliš rychle a neuváženě, aniž by zohlednila všechny relevantní studie. „Je škoda, že od září jsme se v této věci příliš neposunuli dopředu, a to k nějaké životaschopné variantě,“ doplnil Telička.  

Situací se proto tento týden zabýval i Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch. Výbor došel mj. k závěru, že ke zrušení sezónních časových posunů by mělo dojít v roce 2021. Do té doby by si měly členské státy samy rozhodnout, kterým časem se budou řídit, zdali letním nebo zimním. O svém rozhodnutí by měly následně informovat Komisi, a to do dubna 2020. Členové výboru navíc souhlasili s nutností vytvoření koordinačního mechanismu, prostřednictvím kterého by měly členské státy společně jednat o potenciálních dopadech změn na fungování jednotného vnitřního trhu.  

Podle výboru je navíc důležité, aby Komise v dostatečném předstihu vyhodnotila všechny negativní dopady. V případě výskytu problémů a rizik tak nemusí být rok 2021 rokem, kdy ke zrušení sezónních časových posunů skutečně dojde. Komise by měla mít pravomoc v případě, kdy by hrozilo velké ohrožení vnitřního trhu, účinnost směrnice pozastavit a předložit nové legislativní opatření.

Téma zrušení střídání letního a zimního času není v Evropě nové a každoročně se v médiích objevuje. Lékaři i psychologové nejčastěji upozorňují na negativní dopady na zdraví a lidskou psychiku, ekonomové zase poukazují na fakt, že střídání již nemá žádné ekonomické opodstatnění a jde tak spíše o relikt minulosti. Záměru Komise přitom předcházela dlouhá veřejná diskuze, které se zúčastnilo celkem 4,6 miliónů respondentů.

Sdílet