Rusko za současných podmínek již nemůže být strategickým partnerem Unie

Evropský parlament se na svém březnovém plenárním zasedání zabýval současným stavem politických vztahů mezi Evropskou unii a Ruskem. Podle velké části europoslanců jsou současné vztahy mezi Evropou a Ruskem horší než vztahy mezi Západem a Východem během studené války.

Minulé úterý se europoslanci shodli na tom, že EU by měla zůstat otevřená případné diskuzi ke zpřísnění sankčního režimu vůči ruským aktérům, kteří přispívají k destabilizaci bezpečnosti nejenom v Evropě, ale i ve světě. Pro usnesení hlasovalo 402 europoslanců, proti 163. Poslanci navíc v předcházející debatě upozornili, že od vypuknutí krize na východní Ukrajině postupně vznikly nové oblasti napětí mezi EU a Ruskem. Naposledy vzájemné vztahy narušila ruská intervence na Blízkém východě a ruské vojenské operace v Africe.

Podle místopředsedy Evropského parlamentu je aktuálně nutné a nanejvýš potřebné přijmout konkrétní opatření, která povedou ke zvýšení odolnosti, bezpečnosti a akceschopnosti Unie. „Zvláště v souvislosti s blížícími se evropskými volbami je nutné před riziky a hrozbami aktivně varovat nejenom politické činitele a představitele vlád, ale taktéž na rizika upozornit společnost,“ vysvětlil Telička.

Telička je navíc toho názoru, že posílení euroskeptických hlasů v Parlamentu by mohlo posílit volání po zrušení sankcí, což by de facto vedlo k potvrzení stávajícího stavu. Právě o to Moskva dlouhodobě usiluje. V přijatém usnesení europoslanci následně odsoudili dezinformační kampaně a kybernetické útoky, které nejvíce ohrožují pobaltské republiky. „I z těchto důvodů, já ani další kolegové nevidíme prostor pro novou iniciativu s Ruskem,“ řekl Telička a doplnil, že prohloubení vzájemné spolupráce v hospodářské oblasti je možné pouze v případě, kdy se Rusko vzdá svých mocenských a územních požadavků ve východních částech Ukrajiny a stáhne se z okupovaného Krymu. „Není zkrátka možné navázat s Moskvou mezinárodní spolupráci hlubšího charakteru za situace, kdy vás druhá strana vnímá jako nepřítele a vede proti vám hybridní válku,“ pronesl Telička.  

Místopředseda Evropského parlamentu následně připomněl, že se v Rusku stále nedodržují základní lidská práva a jejich faktická i právní vymahatelnost je téměř nulová. V zemi navíc rychle přibývá vykonstruovaných soudních procesů s těmi, kteří zastávají jiný světonázor či se dostali do konfliktu s mocnými. Nejvíce persekvovanými jsou tak lidskoprávní aktivisté, LGBT komunita a zejména lídři opozičních politických stran. „Je taktéž nutno připomenout, že Rusko zcela otevřeně, symbolicky, politicky i finančně podporuje autoritativní vůdce v různých částech světa. Nejde přitom jen o Severní Koreu, ale taktéž o venezuelského diktátora  Nicoláse Madura,“ poznamenal Telička.

Evropský parlament taktéž vyjádřil nesouhlas s projektem Nord Stream 2. Ten má zajistit dodávky zemního plynu z Ruska do Německa přes Baltské moře. Nejenom bezpečnostní experti přitom v minulosti několikrát varovali, že se tím zvýší závislost EU na dovozu ruského plynu. Nejvíce v této záležitosti protestovala Ukrajina, Polsko a Pobaltí.

Sdílet