Venezuela potřebuje svobodné volby. Ty jsou nezbytným prvním krokem k demokratizaci země, řekl Telička k přijaté rezoluci

Celých 87 procent obyvatelstva žije v chudobě, 78 procent trpí podvýživou a více jak milion jich nechodí do školy. To je hrozivá bilance hluboké politické, hospodářské, institucionální, sociální a humanitární krize ve Venezuele. Pro obyvatele není k dispozici dostatek léků a potravin, dochází k neustálému porušování lidských práv, k politickému útlaku, korupci a násilí. Země se navíc pere s hyperinflací a výpadky elektřiny již nejsou ničím neobvyklým.

Kvůli bezútěšné situaci opustilo Venezuelu od roku 2015 již více než 2,7 milionů lidí. Pokud se bude krize nadále zhoršovat, mohlo by číslo na konci roku stoupnout až na pět milionů. I přes kritickou situaci však Madurův režim tvrdě odmítl a někde i úplně zničil humanitární pomoc uskladněnou v Kolumbii a v Brazílii. Během těchto zákroků přišlo o život několik lidí, desítky jich pak utrpěly zranění a došlo i k masivnímu zatýkání.

Vzhledem k zoufalé situaci, která ve Venezuele vládne, přijal ve čtvrtek 28. března Evropský parlament tento rok již druhou rezoluci, která se krize týká. Europoslanci v ní opět uznali Juana Guaidóa legitimním prozatímním prezidentem a vyjádřili plnou podporu jeho plánovanému postupu. „Juan Guaidó chce ukončit současné uzurpování moci v rukou despotického diktátora Madura, sestavit národní prozatímní vládu a uspořádat předčasné prezidentské volby,“ vysvětlil Telička, „přesně to Venezuela potřebuje. Pokojné řešení kritické situace prostřednictvím svobodných, transparentních a věrohodných voleb, které splní všechny demokratické principy. Právě ty jsou totiž prvním krokem k demokratizaci země. “

Evropský parlament rovněž odsoudil masivní represe a násilí, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, včetně zneužití donucovacích prostředků ze strany bezpečnostních složek, které brání dodávkám humanitární pomoci. Nesouhlasí s využíváním nezákonných ozbrojených skupin k útokům a zastrašování civilních obyvatel a poslanců, kteří se zapojili do rozšiřování této pomoci. „Rezoluce upozorňuje rovněž na pronásledování, zadržování a vyhošťování několika zahraničních novinářů, kteří informují o situaci ve Venezuele,“ dodává Telička.

„Jsem rád, že se do rezoluce podařilo přidat také odstavec odsuzující vliv kubánského režimu ve Venezuele. Ten prostřednictvím svých agentů přispívá k narušování demokracie i k rostoucím politickým represím proti demokratickým silám ve Venezuele,“ vysvětlil místopředseda Evropského parlamentu, který se situací v obou zemích již dlouho zabývá. V úterý 9. dubna pořádá v Evropském parlamentu diskuzi o Kubě i Venezuele, kterou sám inicioval a na níž vystoupí i dřívější významný kongresman Lincoln Diaz-Balart či kubánská lidskoprávní aktivistka Rosa Maria Paya.

Sdílet