Evropský parlament přijal balíček mobility. Jaké změny pro dopravce přináší?

Evropský parlament ve čtvrtek na dubnovém plenárním zasedání odsouhlasil tzv. baliček mobility, u kterého byl jedním ze zpravodajů pro část legislativních návrhů i Pavel Telička. Cílem přijaté legislativy je odstranit z evropského vnitřního trhu protekcionismu v silniční dopravě. Balíček mobility tak má výrazný potenciál pozitivně ovlivnit fungování nejen českých logistických a expedičních firem. Finální návrh přijaté legislativy představuje kompromis tři koordinatoru, a to  europoslanců Teličky, Ertuga a Kyllonen. 

Francie začala pokutovat české firmy za to, že českým dopravcům nedávají francouzský minimální plat, což v té době bylo 50 tisíc korun. Toto protekcionistické opatření mělo vystrnadit dopravce z východní Evropy. Proti kontrolám protestovalo v Česku například sdružení ČESMAD, které je největším sdružením dopravců podnikajících v mezinárodní nákladní a silniční dopravě. 

Aktuálně schválený balíček mobility, který až napodruhé prošel hlasováním na plenárním zasedání Evropského parlamentu, by mohl protekcionismus v silniční nákladní dopravě omezit. Frakce ALDE nakonec na plenárním zasedání předložila kompromisní pozměňovací návrh zpravodajky Kyllönen k návrhu komise. Podle tohoto návrhu například: 

  • pravidla pro vysílání řidičů se neaplikují v případě provozování mezinárodní dopravy, která začíná a končí v členském státě, ve kterém je dopravní podnik usazen. To znamená, že pokud český dopravce například vysílá kamion pro součástky do Drážďan, ale pro českou firmu, na dopravce se v tomto případě nevztahují pravidla pro vysílání řidičů.
  • v případě, že podnik má naplánovanou „zpáteční“ cestu (tedy cestu z členského státu usazení do jiného členského státu s následným návratem zpět do členského státu usazení), může provést a) jednu mezinárodní operaci v rámci cesty do jiného členského státu a jednu operaci na cestě zpět do členského státu usazení; nebo b) žádnou operaci v rámci cesty do jiného členského státu a dvě operace na cestě zpět; na tyto operace se nemusí pravidla pro vysílání řidičů aplikovat;
  • tranzitní operace se neřídí stanovenými pravidly. Například, pokud řidič jede z České republiky do Belgie přes Německo, v případě, že v Německu nenaloží nebo nevyloží zboží, je Německo pouze tranzitní zemí.
  • všechny ostatní mezinárodní operace (např. operace mezi dvěma členskými státy, z nichž ani jeden není členským státem, ve kterém je podnik usazen) včetně kabotáže se řídí pravidly pro vysílání řidičů.

 

Doba řízení a doba odpočinku 

ALDE předložila pozměňovací návrhy k projednání a hlasování na plenárním zasedání k návrhu Komise. Tyto zahrnují:

  • doba řízení a doba odpočinku řidiče se řídí dle dvoutýdenního rozvrhu; 
  • běžný týdenní odpočinek znamená „dlouhou“ dobu odpočinku a nesmí být proveden v kabině vozidla;
  • nařízení nezpřísňuje pravidla pro (dálkové) autobusy, ale Komise je oprávněna stanovit zvláštní pravidla v rámci samostatného legislativního návrhu.

 

Kabotáž

Kabotáží se rozumí takový způsob přepravy, kterou provádí dopravce usídlený v jednom státě mezi dvěma místy nacházejícími se v jiné zemi. Například pokud český řidič veze zboží do Španělska, a tam ho naloží, může cestou zpátky ve Španělsku naložit zboží pro jinou španělskou společnost a při zpáteční cestě do Česka zboží v rámci Španělska přepravit. Právě takovému způsobu přepravy se říká kabotáž. Jde o maximální využití dostupných kapacit. Nákladní automobil tak nemusí cestou zpátky jet prázdný. Západní státy však proti takové praxi bojovali, protože náklady českého řidiče jsou nižší, než by byly náklady na španělského řidiče, a to na téže trase. Podle schváleného návrhu: 

  • Po provedení mezinárodní operace může být nákladní vůz po dobu tří dnů použit pro kabotáž v členském státě, ve kterém mezinárodní operaci ukončil, a dále v přilehlých členských státech. Tedy řidič české společnosti po cestě do Španělska může provést kabotáž ve Španělsku a poté i ve Francii po souhrnnou dobu tří dnů. 
  • Po uplynutí tří dnů k provedení kabotáže dle předchozí věty již nesmí nákladní vůz provést další kabotáž, aniž by se předtím vrátil do členského státu usazení a zde čekal alespoň po dobu 60 hodin. Tedy řidič téže české společnosti jako v předchozím příkladu může provést mezinárodní operaci ve Španělsku a provést tam i kabotáž, poté už ale nesmí kabotáž provést v žádném jiném členském státě. Musí se vrátit do Česka. 
  • Úřední činitelé mají nyní pravomoc posuzovat více kritérií (např. počet parkovacích míst; skutečnost, že se nákladní vůz vrací alespoň jednou měsíčně do členského státu usazení) k prokázání skutečnosti, zda je podnik usazen v určitém členském státu po právu. Takto bude možné lépe bojovat proti tzv. schránkovým společnostem.
Sdílet