Trojské koně máme v EU již nyní. Musíme si uvědomit, že jsme v kybernetické válce, nikoliv nečinně přihlížet

Jak ochránit evropské volby před mezinárodními hrozbami ohrožující kybernetickou bezpečnost? O tom debatovali v úterý 16. dubna poslanci Evropského parlamentu, jejichž mandát se pomalu blíží ke konci a spěje právě k volbám, které se uskuteční 24. a 25. května. Mezi diskutujícími byl také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, jenž je lídrem hnutí Hlas.

Svou činnost a plány, které by měly vést k co možná největšímu omezení mezinárodních hrozeb ohrožujících kybernetickou bezpečnost, představili před plénem Evropského parlamentu reprezentanti Evropské komise i Rady. Europoslanci pak v následné debatě sdělili, kde by měly být podle nich priority a co je v moci Evropské unie podniknout, aby nebyly demokratické volby narušeny nepřátelskými silami zvenčí. Pavel Telička vystoupil jménem frakce ALDE.

„Myslím, že je dobré říci, že jsme v oblasti kybernetické bezpečnosti udělali pokrok. Je třeba si ale také říci, že je potřeba jít ještě dál,“ řekl Telička během své řeči, „kromě zpřísnění zadávání reklam na internetových platformách, což je naprosto relevantní, je zde ještě další a velký prostor, který musíme pokrýt.“ Místopředseda Evropského parlamentu upozornil, že jsou sice volby a suverenita klíčové, nicméně stejně tak je klíčová i bezpečnost lidí. Nejde totiž ‚jen‘ o neoprávněné zásahy do evropských či jakýchkoliv jiných voleb. Kybernetické útoky mohou ohrožovat naši bezpečnost, zdraví i naše životy.

„Přestože jsou kybernetické útoky vysoko na seznamu obav, které trápí a ohrožují naši veřejnost, stále u některých států nevidím podporu k celé řadě opatření. Některé evropské státy by nesouhlasily s tím, že to, o čem se dnes bavíme, jsou pro Evropskou unii skutečná rizika,“ pokračoval Telička, podle něhož máme trojské koně v EU již nyní. Podařilo se sice dosáhnout pokroku v oblasti legislativy a několika dalších věcech, ale stále jsou zde slabiny.

Co podle Teličky tedy nejvíce potřebujeme? „Potřebujeme změnu v myšlení,“ vysvětlil, „čelíme válce vedené proti nám. Ne válce, v níž by byly používané skutečné fyzické zbraně. Ale jedná se o něco podobně nebezpečného. Dokud si to neuvědomíme a nebudeme tomu věnovat dostatek pozornosti nejen před evropskými volbami, potom nás to bude nadále zasahovat, budeme proti tomu zranitelní a nakonec nás kybernetická válka může úplně hospodářsky, ekonomicky i společensky ochromit.“

Telička byl jedním ze zpravodajů u takzvaného Aktu o kybernetické bezpečnosti, který přijal Evropský parlament v březnu tohoto roku. Jedná se o legislativu, která by měla zvýšit schopnost a připravenost členských států reagovat na kybernetické hrozby. Rovněž zdůrazňuje nutnost spolupráce a koordinace mezi jednotlivými evropskými zeměmi a potřebu zvyšování informovanosti u občanů i evropského průmyslu u problematiky kybernetické bezpečnosti. Telička pokládá Akt o kybernetické bezpečnosti za slušný zárodek, který se bude ještě dál vyvíjet.

Více o kybernetické bezpečnosti:

Zákon o kybernetické bezpečnosti https://www.telicka.eu/what-we-stand-for/what-we-accomplished/detail/20

Lepší ochrana EU před kybernetickými hrozbami? Evropský parlament schválil klíčovou legislativu https://telicka.eu/kzwxvmudfurdn.html/articles/detail/1148

Bezpečný evropský kyberprostor: Všechny práci Unie za členské státy udělat nemůže https://telicka.eu/kzwxvmudfurdn.html/articles/detail/1138

Sdílet