Globální oteplování musíme řešit na evropské úrovni. Je nutné najít komplexní řešení, nejen slibovat v předvolebních kampaních

Problematika globálního oteplování se stala v posledních měsících velkým tématem. Po celé Evropě se konají stávky, během nichž především mladí lidé požadují, aby vlády jednotlivých zemí přijaly taková opatření, která by mohla zamezit nepříznivým dopadům klimatických změn. Tato problematika se spolu s tím dostává na horní příčky problémů v průzkumech veřejného mínění, což je pro mnoho subjektů hlavním kritériem, proč se o ní začínají zajímat.

Osobně považuji zvýšený zájem o klimatické změny za velké pozitivum. Pro někoho se však stává prioritou právě jen proto, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že tím zaboduje. Za ochranu životního prostředí tak bojují i ti, kteří se o tuto problematiku v minulosti nikterak nezajímali. Neměli bychom se tedy pouze spokojit s tím, že ta či ona strana nebo konkrétní politik prohlašují, že je právě pro ně ochrana životního prostředí důležitou prioritou. Měli bychom požadovat konkrétní kroky. Protože globální oteplování nezastavíme pouhými řečmi.

Sám se této problematice věnuji dlouhodobě. Jsem velkým sympatizantem a podporovatelem oběhové ekonomiky. V Evropském parlamentu jsem byl zpravodajem u mnohé legislativy, která se věnuje nejen této ekonomice, ale také správnému skládkování či omezení jednorázových plastových výrobků. Pracoval jsem na některých normách energetické a dopravní politiky, které s touto problematikou úzce souvisí. I nyní je pro mne i pro hnutí Hlas omezení příčin změny klimatu absolutní prioritou. Pokud se nám totiž nepodaří zastavit strmý růst globální teploty a udržet oteplování alespoň pod hranicí dvou stupňů celsia, mohou nastat extrémní až katastrofické scénáře.

Abych však i já nemluvil jen do větru, nabízím několik směrů, pomocí kterých můžeme v Evropě ovlivňovat, aby byly dopady na životní prostředí co nejnižší. Efektivně bojovat s důsledky globálního oteplování lze totiž jen na úrovni EU a jejím prostřednictvím tak angažovat i další části světa. Co je tedy možné udělat pro to, aby byly dopady na životní prostředí co nejnižší?

Nutné je přijmout komplexní řešení. Hlavními viníky globálního oteplování jsou emise oxidu uhličitého z užívání fosilních paliv, a to jak v průmyslu, tak v dopravě a energetice. Škodí rovněž emise metanu z intenzivní živočišné zemědělské výroby, z těžby fosilních paliv nebo ze skládkování odpadu. Nepřispívá samozřejmě ani odlesňování a kácení deštných pralesů.

O vyšší energetické účinnosti, která vede ke snižování spotřeby fosilních paliv, detailně píšeme v našem programu do evropských voleb. Stejně tak o oběhové ekonomice, ecodesignu či o nutnosti informovanosti občanů, protože spotřebitelé jsou vlastně v konečném důsledku těmi, kdo rozhoduje o změně. Jaké další konkrétní kroky lze ale přijmout, abychom chránili naše životní prostředí, jak nejlépe dokážeme?

Zaměřit bychom se měli na snižování emisí u lodní a letecké dopravy. V současné době se pozornost věnuje téměř výhradně automobilové dopravě, což jí staví k ostatním druhům dopravy do nevýhodné pozice. Přitom jak lodní, tak letecká doprava patří v dnešní době mezi významné znečišťovatele. Výrazněji více by se pak mělo investovat do výzkumu pro rozvoj a široké uplatnění čistých a udržitelných technologií a zavádět by se měla taková opatření a specifické cíle, které povedou k nastartování oběhové ekonomiky, jež se může stát novým průmyslovým odvětvím.

Významným znečišťovatelem životního prostředí je také současná podoba Společné zemědělské politiky. Její reforma by se proto měla zaměřit především na cíle udržitelnosti, biodiverzitu zemědělské půdy, zazeleňování, opatření proti erozi půdy a vysychání vodních zdrojů. Rovněž by mělo dojít k odstranění podpory biopaliv první generace.

S tím vším samozřejmě souvisí také nutné zvýšení rozpočtu na klimatické cíle. Vše zmíněné budou zástupci hnutí Hlas v Evropském parlamentu prosazovat. Rovněž budou trvat na tom, aby každý návrh legislativní normy obsahoval také nezávislé vyhodnocení dopadů přijímané legislativy na životní prostředí i klima. To, že umíme připravovat legislativu zaměřenou na zlepšování této problematiky, jsme již během uplynulých pěti let dokázali. Ostatně já sám jsem byl v nedávném průzkumu zařazen mezi pětici europoslanců, kteří jsou nejvíce proekologičtí.

Sdílet