Ústava není podřízena prezidentovi, ale prezident Ústavě. Bez ohledu na to, jestli je zvolený přímou volbou

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek 26. září nepodpořila ústavní žalobu Senátu na prezidenta Miloše Zemana. Občanům tak vyslala jasný signál, že zákony v České republice neplatí pro všechny. A už vůbec ne pro prezidenta, který by měl být jistým vzorem. Stejně smutné jako celkový výsledek bylo i sledování diskuze, která probíhala nejen mezi poslanci.

Hnutí Hlas ústavní žalobu na prezidenta republiky od počátku podporovalo a apelovalo na poslance všech politických stran, aby ji podpořili svým hlasem. Podle nás není pochyb o její oprávněnosti. Prezident se pohyboval za hranou ústavy hned několikrát. A poslanci teď ukázali, že je to možné. Výsledek hlasování tak může vést k nebezpečnému precedentu. Nejen současnému prezidentovi, ale i těm budoucím rozvazuje ruce při neústavním rozšiřování kompetencí.

Prezident není nadústavní a je škoda, že o případech Miloše Zemana nemůže rozhodnout Ústavní soud. Dochází tak k erozi ústavního pořádku, jíž můžeme kvůli neochotě poslanců jen přihlížet. Co je ale stejně smutné jako hlasování samotné, jsou některé z projevů, které jsme mohli slyšet předtím, než se v Poslanecké sněmovně přistoupilo k hlasování.

Samozřejmě nechyběly slovní urážky mezi reprezentanty jednotlivých politických stran. Pomyslná laťka politické kultury sletěla zase o podstatný kus níže po projevech ministryně financí Aleny Schillerové a Jaroslava Faltýnka. Ten bezdůvodně zaútočil na senátora Václava Lásku s tím, že je ‚úplně postříkanej a mokrej nenávistí‘, která z Lásky vystřikovala během jeho projevu. Který byl mimochodem mnohem umírněnější než projev prvního místopředsedy hnutí ANO.

Alena Schillerová si pak vybrala zrovna tuto událost k tomu, aby místo relevantních argumentů nabídla názor cizích lidí, kteří ji píší na Messenger. Mimo jiné také to, že je ústavní žaloba jen senátní a opoziční špína. Tuto citaci prezentovala pravděpodobně jako fakt, protože se vůči tvrzení nijak neohradila. Podle nás toto není rozhodně projev hodný člověka, který řídí státní pokladnu. Označovat horní komoru Parlamentu České republiky jako špínu by si neměl dovolit nikdo, kdo ctí demokratické pořádky České republiky.

Rádi bychom se ale dotkli ještě jedné věci, která se objevovala v mnohých projevech, které jsme si ve čtvrtek mohli poslechnout. Velmi častým argumentem bylo to, že má prezident, který byl zvolen v přímé volbě, mnohem větší mandát, a proto není ústavní žaloba na místě. Rádi bychom upozornili, že ústava je základní zákon státu, podle níž se mají jednotlivé demokratické instituce řídit. Tedy i prezident. Bez ohledu na to, jestli je zvolen přímo nebo nepřímo. Není to dokument, který se podřizuje přímo zvolenému prezidentovi. Je to dokument, kterému se musí podřizovat prezident.

Poslanci ANO, SPD, KSČM a bohužel i ČSSD předvedli solidní boj o voliče prezidenta Zemana. Mnozí z nich ho bránili až agresivním způsobem. Zapomněli, že nerozhodují o jeho vině či nevině. O tom měl rozhodnout nezávislý soud. Pouze měli dovolit, aby mohl v této věci konat. Kvůli jejich prospěchářství se ale Česká republika vzdaluje od vyspělých demokratických právních států.

Sdílet