Důvěra občanů v EU je nízká. Návrh institucionální reformy jde správným směrem, vyjádřil se Telička k iniciativě Komise

Minulý týden představila Evropská komise řadu kroků, které by měly zefektivnit činnost institucí Evropské unie, zlepšit vazbu mezi nimi a evropskými občany, a tím zvýšit jejich důvěru v Evropskou unii. Ta by se měla zaměřit na to, aby přinášela svým občanům konkrétní a hmatatelné výsledky v otázkách, které jsou pro ně důležité. 

“V současné době je důvěra v instituce Evropské unie na nízké úrovni. A i když může být tento jev více spojen s politikou a náladami na národní úrovni než s EU, neznamená to, že bychom se tím neměli zabývat,” vyjádřil se k iniciativě Evropské komise místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, který nutnost institucionální reformy zdůrazňoval již několikrát a předkládal své vlastní názory, “oceňuji, že se Komise snaží podnítit tuto diskuzi.” Podle něj postrádá Evropská unie stále určité demokratické elementy, a to i přesto, že volený Evropský parlament v uplynulých letech nabýval na důležitosti. “Stále postrádáme na evropské úrovni větší angažovanost voličů. Především pak jejich vliv na fungování EU institucí,” dodal. 

A v čem by se měla podle Evropské komise Unie reformovat? Komise se zaměřila mimo jiné na princip tzv. Spitzenkandidaten, vedoucích představitelů jednotlivých evropských politických stran. Ten byl využit již v roce 2014, v roce 2019 by tomu podle Komise nemělo být jinak, jen je zapotřebí vylepšit některé praktické záležitosti. Politické frakce by měly své vedoucí kandidáty vybrat co nejdříve, ideálně do konce roku 2018, aby měli voliči čas se lépe identifikovat nejen s nimi, ale rovněž s jejich politickými programy. “Tento návrh vítám, nicméně v uplynulých volbách se vedoucí kandidáti profilovali jen v určitých zemích. V jiných, mezi nimiž byla i Česká republika, diskuzi rozproudit nedokázali. To by se mělo změnit,” řekl Telička. Komise upozornila rovněž na to, že je zapotřebí zviditelnit spojení jednotlivých národních stran s evropskými frakcemi.

Komise zároveň vrátila do debaty možnost nadnárodních kandidátek. Právě vytvoření nadnárodního evropského obvodu by mohlo po brexitu zaplnit určitou část uvolněných křesel po britských europoslancích. “Oceňuji, že Komise opět mluví o přeshraničních kandidátkách, i když jejich vytvoření Evropský parlament nepodpořil. Nezavřel však dveře pro budoucí diskuze,” reagoval Telička, “pokud by se tento koncept dobře promyslel, vhodně nastavil a zajistila se férová soutěž, mohl by zvýraznit evropský rozsah voleb. Dnes se kandidáti zaměřují především na domácí témata.” 

Změnit by se mohlo rovněž složení Evropské komise. Ta nyní sestává z 28 komisařů, jelikož se uplatňuje zásada, kdy má jednoho komisaře každý členský stát. Otázkou zůstává, zda by nebylo efektivnější tento počet zmenšit. “Menší počet komisařů by znamenal efektivnější a snadnější řízení instituce i snížení byrokracie. Zároveň by umožnil vyváženější rozdělení portfólií. Dnes se musí pro nějaké komisaře portfólia i uměle vytvářet,” komentoval návrh Telička, “počet by se měl rozhodně snížit a členství by mělo být založené na principu určité objektivní rotace. Český komisař by měl v menší Komisi výrazně větší vliv.” Podle Teličky by tento krok přispěl k odstranění vazeb mezi komisaři a členskými státy, a tudíž by se snížila celková závislost Komise na zemích, z nichž pochází, a zvýšil by se její evropský charakter. 

Komise rovněž podpořila možnost “dvojitého předsedy”, kdy by byla jedna osoba předsedou Evropské rady i Evropské komise zároveň. Již nyní se předseda Komise automaticky účastní zasedání Evropské rady. “Sloužení předsedů považuji za další zajímavý, ale zároveň sporný reformní návrh. Současný stav sice způsobuje dohady nad tím, kdo řídí EU, ale otázkou zůstává, zda spíše než funkce sloučit neodbourat a zrušit funkci předsedy Evropské rady, která byla vytvořena možná unáhleně. Nebylo to příliš diskutované a dostatečně vysvětlené,” dodal Telička, “můžeme tedy jednat o modalitách, jak s tímto problémem naložit.”  

“Především však musíme pamatovat na to, že přestože jsou návrhy institucionální reformy důležitým impulzem, dokud nebudou přinášet výsledky, bude jejich relevance jen diskutabilní. I ty nejinovativnější myšlenky jsou pouze teorií, dokud nejsou uvedeny do praxe. EU nesmí vytvářet očekávání, která se nemohou nikdy naplnit. V opačném případě bude důvěru v EU ještě více podkopávat,” sdělil Telička.

Sdílet