Turecké operace na území Afrínu jsou dalším důvodem, proč okamžitě ukončit přístupová jednání, říká Telička

Olivová ratolest. Takový nese název operace, kterou spustilo 20. ledna Turecko proti severosyrské oblasti Afrínu, jíž obývají především Kurdové. Turecké autority oznamovaly, že se tato akce nedotkne civilistů. Dodnes jich však zemřely již stovky. “Jednání s Tureckem o možném přístupu k EU musí být zastaveno,” říká v reakci na události místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. 

Turecko útočí v Afrínu jak ze země, tak ze vzduchu. Jeho cílem má být údajně zničení kurdských milic YPG a YPJ, které jsou podle něj napojeny na Kurdskou stranu pracujících (PKK). Tu považuje nejen Turecko, ale rovněž Evropská unie či Spojené státy za teroristickou organizaci. YPG a YPJ však přímý vojenský nebo politický vliv PKK odmítají, byť má zásadní vliv na strategická rozhodnutí, která se v severní Sýrii dějí. Turecko milice obvinilo z více než 700 útoků, k nimž mělo dojít v minulém roce na jeho území právě z oblasti Afrínu. Čísla však ukazují, že těchto útoků bylo podstatně méně. I tak Turecko trvá na tom, že je operace Olivová ratolest (Olive Branch) jeho legitimním právem na sebeobranu. Podle prezidenta Erdogana se nejedná o invazi, nýbrž o snahu vyčistit svou příhraniční oblast od teroristických sil. 

Vypadá to ale, že se operace vymkla kontrole. Přestože Turecko slibovalo, že se civilistů nedotkne, situace vypadá zcela jinak. Podle oficiálních čísel z nemocnice v Afrínu ze 7. března 2018 mělo od počátku operace zemřít 227 civilistů, z toho 32 dětí. Číslo zraněných osob pak činí 651 včetně 81 dětí. Stále se však nejedná o přesné údaje. Množství obětí je ještě větší, jelikož mnoho těl zůstává pod troskami. Kolem 170 tisíc lidí muselo již Afrín opustit. V regionů nyní podle přítomných svědků probíhá chaos, během něhož dochází k rozsáhlému a organizovanému rabování. 

“Přestože je Turecko pro Evropskou unii strategickým partnerem, trvám na tom, že není na místě otevírat nové kapitoly přístupových rozhovorů. Dle mého názoru by mělo být jakékoliv další přístupové jednání zastaveno. Pro tento krok mluví mnohé, nejen turecké vojenské operace v Sýrii,” narážel Telička mimo jiné na fakt, že Turecko nedodržuje kodaňská kritéria, která musí splňovat stát vstupující do EU. Podle Zprávy o porušování lidských práv v Turecku vydané 20. března 2018 Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva země za posledních 18 měsíců uvěznila 300 novinářů a zavřela i mučila 160 tisíc lidí. Dalších 152 tisíc lidí přišlo o práci kvůli politickým názorům a bylo zablokováno 100 tisíc nepohodlných webových stránek. Mezi nimi třeba Wikipedie nebo Booking.com. 

Turecko v syrském konfliktu dlouhodobě podporuje sunnitské skupiny bojující proti režimu Bašára Asada. Mnohé z nich jsou přitom džihádistické. Nechybí mezi nimi třeba al-Nusra, odnož al-Kájdy bojující za takzvaný Islámský stát. Afrín navíc není jediným syrským územím, které Turecko zabralo. Dobylo již města, jako jsou Džarábulus, al-Báb i Azáz. Zavádí v nich svou vlastní správu. Erdogan navíc oznámil, že mohou současné vojenské operace expandovat i do dalších oblastí severní Sýrie. 

NATO, jímž je Turecko členem, zůstává v této záležitosti ještě poměrně nečinné. Silné hlasy nejsou doposud slyšet ani z EU. “Bohužel Evropský parlament v této záležitoti příliš možností nemá, protože konkrétní kroky jsou v rukou Rady, tedy nejvyšších představitelů jednotlivých členských států. V ní však není dostatečná politická vůle,” dodal Telička, “není divu, že se syrští civilisté ptají, jak je možné, že svět nechává Turecko dojít tak daleko. Jedná se o závažnou problematiku, které se budu i nadále věnovat.” 

 

Sdílet