Bezpečnost se opět stává prioritou EU. Evropský parlament přijal další důležité návrhy

Nejen migrační krize a teroristické útoky v uplynulých letech vážně otestovaly bezpečnostní rámec Evropské unie. I kvůli tomu je nyní jasné, že je zapotřebí jeho posílení a že je zajištění bezpečnosti evropských občanů prioritou do dalších měsíců a let.

Obrana se pro Evropskou unii opět stává prioritou. A není to jen kvůli migrační krizi, která již v současné době žádnou krizí není. Objevuje se mnoho bezpečnostních hrozeb, které narušují evropskou stabilitu. Ať už se jedná o mezinárodní terorismus, extrémismus či o kybernetické  a hybridní hrozby. Zdokonalení obranných systémů je proto nezbytné. 

Bezpečnost si vzalo za jednu ze svých priorit rovněž začínající rakouské předsednictví Rady EU, které probíhá od července do prosince. Ve svém programu klade mimo jiné důraz na ochranu vnějších hranic a boj proti radikalizaci, terorismu i organizované trestné činnosti. Kromě toho se má zaměřit rovněž na digitální bezpečnost a na ochranu evropských hodnot. Prioritou EU dělá bezpečnost i návrh víceletého finančního rámce, který počítá s navýšením peněz do bezpečnosti, ochrany vnějších hranic, do výzkumu i řešení migrace. 

Bezpečnost tak byla výrazným tématem i červencového plenárního zasedání Evropského parlamentu. Hned v pondělí se probíral Program rozvoje evropského obranného průmyslu, jehož založení se odsouhlasilo během hlasování, které se uskutečnilo následující den. Zmiňovaný program se zaměřuje na podporu inovací v evropském obranném průmyslu, a to včetně kybernetické bezpečnosti. Měl by podpořit investice do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Stát by se měl jakýmsi doplňkem vnitrostátních rozpočtů, které jsou již na tyto účely vynakládány, a měl by představovat pro členské státy pobídku směřující k posílení spolupráce a investic do obrany. 

Současný program by se měl týkat dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020. Pro toto období na něj bude vyčleněna částka 500 milionů EUR. Tato částka by měla být čerpána tak, aby neovlivnila rozpočty žádných jiných oblastí. Ambicí programu je zvýšit nezávislost EU, účinnost rozpočtových výdajů a podpořit inovace v oblasti obrany. 

Ve středu 4. července pak přišla na řadu debata o návrhu Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který by měl přispět k větší bezpečnosti vnějších hranic. Jejich efektivní správa je totiž základním předpokladem pro bezpečnost a volný pohyb v rámci Schengenského prostoru. Kolem 60 zemí má nyní s EU dohody o bezvízovém cestování. A odhaduje se, že toto číslo i nadále poroste. Spolu s tím je ale nutné vytvořit mechanismus, který by dokázal posoudit potenciální riziko pro bezpečnost u osob, které k nám prostřednictvím těchto bezvízových dohod proudí. Je bezpodmínečně nutné najít rovnováhu mezi podporováním mobility a zajišťováním bezpečnosti. 

A právě o to by se měl postarat evropský systém pro cestovní informace a povolení, který by měl sbírat informace o lidech připravujících se na cestu do Schengenského prostoru předem. Osoby třetích zemí, které jsou osvobozeny od vízové povinnosti, tak budou muset před svou cestou vyplnit online žádost. Informace od nich získané pak budou automaticky zpracovávané a budou zjišťovány případné důvody, na jejichž základě by mohl být jednotlivcům zakázán přechod přes hranice. Mezi tyto důvody by patřilo riziko pro nelegální migraci, bezpečnost a pro veřejné zdraví. 

Cílem systému tak bude identifikovat rizika spojená s návštěvníky, kteří nepotřebují víza a cestují do Schengenského prostoru. S podobnými systémy se můžeme v současné době běžně setkat již v USA, v Kanadě a v Austrálii. My nyní nemáme k dispozici žádné předběžné informace o lidech, kteří se chystají překročit hranice Schengenu. Kdybychom je měli ještě předtím, než se dostanou na hranice, zlepší se naše možnosti zamezit ve vstupu osobám, které by mohly představovat hrozbu. Zároveň by mohl tento systém pomoci předcházet dlouhým zdržením na hranicích. 

I tyto návrhy tak mohou přispět k větší akceschopnosti EU a k přehlednější situaci na jejích vnějších hranicích. Samozřejmě, že podobných opatření bude zapotřebí ještě mnoho. Sám jsem  jedním ze zpravodajů ke strategii o kybernetické bezpečnosti, kterou v úterý 10. července schválil Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku. Zároveň jsem zpravodajem k Nástroji pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility), v rámci něhož bude poprvé přerozděleno i 6 miliard EUR navíc pro infrastrukturu dvojího užití, a tedy i pro obranu. Pozitivní zprávou tak je, že se věci posouvají správných směrem a že existuje mezi europoslanci vůle bezpečnostní situaci EU zlepšit.

Sdílet