Zákon o kybernetické bezpečnosti

Oblast
kybernetická bezpečnost

Zákon o kybernetické bezpečnosti, u kterého byl Telička jedním ze zpravodajů, se skládá ze dvou částí. První se věnuje Agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Komise navrhla, aby tato agentura namísto omezeného mandátu s platností do roku 2020 získala mandát trvalý a zároveň došlo k rozšíření jejích kompetencí a vyčlenění většího rozpočtu, aby byla schopna dostát novým povinnostem a splnit určené cíle. Druhá část návrhu se týká nového certifikačního rámce, který nastavuje pravidla pro certifikaci elektronických zařízení a zároveň určuje tři úrovně jejich “rizikovosti.”

Pavel Telička předložil řadu pozměňovacích návrhů, které usilovaly o zachování jednoduchého a dobrovolného certifikačního rámce a tak zamezily potenciálně vysokým nákladům pro firmy, především pro malé podnikatele. Prosazoval také silnější mandát a jasnější vymezení role agentury ENISA. V důsledku by tak mělo dojít ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a institucemi EU, což je zásadní vzhledem k tomu, že kybernetické hrozby nejsou omezeny hranicemi státu. Pavel Telička přispěl také ke zlepšení certifikačního rámce prostřednictvím předložení nové přílohy, která upřesňuje, jaké produkty by měly mít při certifikaci přednost. V důsledku by tak například zdravotní přístroj připojený k internetu měl dostat při certifikaci přednost před ledničkou, kterou můžete ovládat svým telefonem.  

Zákon o kybernetické bezpečnosti je prvním krokem pro vznik celoevropské sítě pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnější IT zařízení.  Jednotná a jasná certifikace odstraní potenciální překážky pro vstup na trh a bude motivovat průmyslové hráče k tomu, aby ji na dobrovolné bázi sami zaváděli. To znamená, že spotřebitel si bude moci vybrat certifikované zařízení a získat odpovídající informace ohledně jeho míry bezpečnosti. Zákon o kybernetické bezpečnosti zlepší ochranu občanů EU proti rostoucím kybernetickým hrozbám. Výsledný text musí nyní ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy.

Sdílet