Evropské volby budou testem naší schopnosti zabránit vlivu zahraničních hráčů na demokratický proces uvnitř EU

Dezinformace jsou jednou z velkých výzev evropské demokracie. Na tom se během své první ministerské schůzky shodla Rada, která se domluvila na nutnosti rychlého sdílení informací. To by mělo pomoci řešit případné dezinformační kampaně před květnovými volbami do Evropského parlamentu.

„Oceňuji iniciativu, k níž došla Rada během své první ministerské schůzky tohoto roku. Je ale škoda, že s tím nepřišla o něco dříve. Na problematiku dezinformací a potřeby zajistit, aby neovlivňovaly demokratické volby, upozorňuji opakovaně. A zatímco Parlament i Komise tento problém řešila, Rada byla spíše pasivní,“ reagoval místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, „je absolutně klíčové se s touto problematikou vypořádat. Už Evropské volby budou testem naší schopnosti zabránit vlivu zahraničních hráčů na demokratický proces probíhající uvnitř EU.“

Telička souhlasí s Radou v tom, že v boji proti dezinformacím je zapotřebí spolupráce všech členských zemí. Rychlé sdílení informací totiž přinese rychlejší reakce. K řešení je tudíž nutná společná snaha členských zemí i občanské společnosti. Na základě výsledků jednání Rady by měl být například zřízen systém včasného varování mezi členskými státy i mezi orgány EU, který by měl usnadnit sdílení informací a hodnocení dezinformačních kampaní a vydávat varování o dezinformacích v reálném čase.

Podle Teličky je však především nutné přiznat si, odkud k nám v tomto ohledu jde nejvíce hrozeb. Podle mnoha důkazů se jedná především o Rusko. „Pokud nebudeme věci pojmenovávat pravými jmény, pak nemůžeme uspět. Bohužel u Rady zatím tuto snahu nevidím, byť konečně dochází k určitému posunu,“ vysvětlil Telička, „Fake news jsou závažným problémem, který je obtížné měřit. A v jeho řešení bohužel stále zaostáváme. Je to něco, co se týká nás všech, nikoli jen určité skupiny lidí. Ovlivňují nás samotné, a to neustále.“

Společný postup členských států by měl vést nejen k efektivnějšímu boji proti dezinformacím, ale rovněž ke zlepšení kybernetické bezpečnosti v rámci EU.  Zatímco některé státy EU jsou v této problematice již velmi pokročilé, jiné výrazně zaostávají. „Kybernetickou bezpečnost je zapotřebí řešit společně, protože jsme jen tak silný, jak je silný náš nejslabší článek. K tomu by měla přispět i legislativa o kybernetické bezpečnosti, u níž jsem stínovým zpravodajem a na jejíž podobě se v prosinci shodl trialog.“ 

Boj proti dezinformacím by měl mít podle Teličky dva aspekty. Zaprvé by mělo dojít k podpoře odolnosti Unie vůči těm, kteří tyto fake news šíří. Důležité je ale zároveň odpovídající vzdělávání a osvěta, která by veřejnosti pomohla v určování, co dezinformací je a co nikoliv. „Je nejvyšší čas tuto situaci řešit. Evropské volby jsou již blízko a je naší povinností postarat se o to, aby během nich došlo k dodržení všech demokratických principů,“ dodal Telička.

Share this